Vařiče a vaření na dlouhých trecích

Když plánujete dlouhý trek, výběr vhodného způsobu vaření, nebo nevaření, je stejně důležitý jako výběr potravin. Záměrně tady píšu NEVAŘENÍ, protože poměrně velká skupina příznivců ultralightu na trecích skutečně nevaří! I my jsme během Pacific Crest Trailu několik takových potkali.

Bez vařiče

Když si člověk dá trochu práce, není velkým problémem sestavit nutričně správný jídelníček i bez vaření. Na krátkém treku v tom nevidím žádný problém a úspora kolem půl kila na kotlíku, vařiči a palivu už stojí za zváženou, akorát na několikaměsíčním treku si nedokážu představit soukat do sebe osmistouosmdesátou energetickou tyčku… Navíc bez možnosti vařit nemůžete nést tak velké množství dehydrovaných potravin a tak nakonec příliš neušetříte. Nemluvě o tom, že chuťová rozmanitost nevařených potravin je daleko menší a tak toužíte častěji zavítat do civilizace, zbytečně si zacházíte a ztrácíte tím čas. Nicméně záleží na vkusu, určitě to jde i bez vařiče.

VAŘIČE

Nechci se nikoho dotknout a tak zdůrazňuji že se bavíme o lehké výbavě a poměru hmotnost/komfort. Po stránce maximálního komfortu je lepší zůstat doma u sporáku, lednice a kanape… Také nejsem zastáncem rozsáhlých teoretických debat a probírání tabulkových údajů v internetových diskuzích – rozhodující je, jak pro mě vařič funguje venku na treku, nebo při lezení.

Benzínové vařiče

Nejlehčí kousky váží s lahví kolem 400g. Navíc jsou složité, spousty součástí, je potřeba často čistit trysku, ne všechny spojení těsní a tak všechno smrdí benzínem…nejsem jejich fandou. Navíc špatně hoří ve výškách nad 5000m (bohužel osobní zkušenost) Výhodou některých z nich je schopnost spalovat velké množství různých paliv, takže není takovým problémem palivo sehnat a obvykle mají i skvělou účinnost. Pro basecamp v horách, ideálně s partou nosičů je to určitě skvělá volba.

Plynové vařiče

Jsou rozhodně nejpopulárnější, nejlehčí kousky se dostanou na 50g (Snow Peak Ti Lite Max, Fire Maple 116t a jeden z nejlehčích na světě Pinguin Surpass Ti). Mají obrovské výkony, dobře hoří v jakékoliv nadmořské výšce (samozřejmě nedokonalým hořením za vzniku CO, takže bacha) a bez zbytečného piezozapalování jsou i poměrně jednoduché. Piezozapalování je komfortní hlavně v zimě – člověk nemusí sundávat rukavice, ale v létě ho považuji za zbytečné protože je to stejně první věc, která se na vařiči rozbije. Krom toho – hlavně z bezpečnostních důvodů (kvůli možnosti rozdělat si oheň), je takřka povinností nést si s sebou na treku sirky, zapalovač nebo křesadlo.

Parádní Pinguin Surpass (48g)

Velkou výhodou je jejich velký výkon, rychle uvaříte vodu i při -20°C. Pokud chcete palivo v bombě i maximální výkon vařiče využít, musíte udržovat bombu v teple (klidně i ve spacáku). Pokud vymrzlou bombu postavíte v mraze na sníh, stěží z ní dostanete 60%. Do sněhu je praktické si nosit pod bombu nějakou izolační podložku.

Pokud vlastníte titanový kotlík je zbytečné vařit na plný výkon, protože titan hůř vede teplo, takže spíš plýtváte palivem a akorát se vám zkroutí dno kotlíku.

Docela vychytávka jsou vařiče Jetboil – je to kompaktní systém, kde se izolovaná nádoba s tepelným výměníkem na dně nacvakává na vařič. Systém má neuvěřitelnou účinnost, vaříte takřka okamžitě a s minimální spotřebou paliva. Navíc se dá celý vařič i s bombou uložit do nádoby. Trochu těžší, ale zase ušetříte hmotnost na palivu. Dokonalé řešení na zimní výpravy kdy nechcete vysedávat u vaření a na něco čekat. Nevýhodou je vyšší pořizovací cena.

Mě se osobně nelíbí, že plynové vařiče produkují spousty odpadu – prázdných bomb. Jeden vlastním, Optimus Crux, ale používám ho jen přes zimu, mám tři bomby které si už léta doplňuji a tak s tím dokážu žít.

Další nevýhodou je obtížné shánění bomb mimo vyhlášené turistické oblasti. Navíc většina pošt vám dneska neumožní si legálně bomby někam předem poslat.

Za určitou nevýhodu považuji i fakt, že když vařím, nemůžu u toho dělat nic jiného, musím hlídat až se voda uvaří. Jakmile se rozhodnu mezitím rozbít tábor, obvykle se trochu zapomenu a vyvařím půlku bomby…

Vařiče na kapalný líh

Tady mám na mysli velice jednoduché, ultralehké vařiče zhotovené z použitých plechovek, v hmotnostech od cca. 8g (jednoduchý návod nalezne na youtube) po vychytávky jako je titanové závětří Vesuv, které je přesně designované na kotlíky Evernew a v této kombinaci vytváří neskutečně efektivní a velmi lehký varný systém.

Jejich princip je jednoduchý, do speciálně upravené plechovky nalijte odzkoušené množství denaturovaného lihu (alespoň 95% ideálně 98%)  nebo isopropylalkoholu  potřebné k uvaření třeba litru vody. Líh zapálíte, počkáte pár sekund než se líh předehřeje a začne se vařit a pak už postavíte kotlík s vodou přímo na plechovku a obalíte dobře hliníkovým závětřím. Za pár minut je voda uvařená.

Na plechovce se nemá co rozbít, a když ji někde zmáčknete, tak jí zase narovnáte. V nejhorším si při zastávce ve městě pořídíte novou a díry uděláte provizorně nožem a funguje to taky. Navíc nikdy nespálíte víc paliva než je potřeba, odměřené palivo vyhoří a tím to končí.

Připouštím že vařit na plechovce chce trochu experimentování a několik zkušebních pokusů, ale rozhodně se to vyplatí. Já už plechovku nedám z ruky. Na Pacific Crest Trailu na plechovkách různých typů vařilo víc než polovina lidí.

Některé lihové vařiče mají i výbornou účinnost. Samozřejmostí je dokonalé závětří (jednoduchý návod na několikagramové závětří je součástí návodu na výrobu vařiče z plechovky).

Nám s Marky vydržel půllitr isopropylalkoholu (levný přípravek na čištění nádrží a palivové soustavy u aut) při vaření snídaní a večeří pro dva na 6 dní, a to je potřeba si uvědomit, že ráno i večer byly při vaření teploty kolem nuly.

S přibývajícími lety a zkušenostmi jsme se propracovali i v tomto systému o kus dál. Naprostá většina našeho týmu dnes používá titanový lihový vařič Evernew, ten je neskutečně výkonný. V kombinaci s titanovým kotlíkem Evernew a titanovým závětřím Vesuv, které jsme vyvinuli se celý systém dostává na úplně jiný level. S takovýmto systémem se dostanete na velmi nízkou hmotnost a skvělou efektivitu a nízkou spotřebu paliva. Půl litru vody máte uvařený cca za 5 minut a spotřeba lihu je opravdu minimální.

Titanové závětří Vesuv v kombinaci s kotlíkem Evernew a titanovým vařičem Evernew

Takže když si vezmu celkovou hmotnost, tak vařič z plechovky (8g) závětří (cca. 30g), PET láhev s půllitrem paliva (420g) , Ti kotlík Evernew Non-Stick 1.3L (168g), a malý zapalovač BIC (11g), tak jsem na 637g s kompletní výbavou na vaření pro dva na týdenní akci! Navíc si můžu vzít přesně tolik paliva, kolik potřebuji.

kompletní sestava – vařič z plechovky, Ti kotlík Evernew, alobalové závětří

Ve srovnání s plynovým vařičem, kde bychom potřebovali na stejnou dobu jeden a kousek bomby, ale nést musíme dvě, tak jenom dvě bomby jsou minimálně 700g. Navíc poloprázdné bomby se nikomu nechce nosit a tak jsme zase u plýtvání a odpadů…

Já jsem fanda jednoduchosti a experimentování a tak je mým jednoznačným favoritem vařič na kapalný líh.

Normální ohýnek

Hořící větývky jsou samozřejmě nejlehčím „vařičem“ i palivem. Když dojde palivo, tak je to zajímavé zpestření. A hlavně je to romantika.

Menší romantika je potom drbání kotlíku od sazí. Na horách často ani není dost dřeva a vůbec se mi nelíbí dělání ohňů nad hranicí lesa, kde lidský hovada dokážou rozlámat a spálit každej stromek, kterej se tam náhodou udrží…

Trochu jiná liga jsou jednoduché vařiče na malé větývky. Obvykle se zhotovují z větších plechovek (od fazolí) s výškou aspoň 12cm, ale dají se koupit i v profi provedení z titanu. Na uvaření vám potom stačí hrst malých větývek a suchého listí. Neřeší to ovšem problém sazí na kotlíku a i doba na uvaření je hodně dlouhá.

….

Na PCT jsme se setkali s ještě jedním zajímavým způsobem vaření – kluci si normálně nevařili, ale nesli si prázdnou plechovku od piva. Když si občas udělali oheň, naplnili plechovku vodou a posadili ji do ohně. Za pár minut bylo navaříno, zalili si instantní nudle, který jinak chroupali suchý (ostatně jsou dobrý, skoro jako chipsy:-) nebo je jen nechávali nabobtnat ve vodě, a byli úplně spokojení.

Jak vařit

Ať už zvolíte jakýkoliv vařič, způsob jakým vaříte vám klidně ušetří i přes polovinu paliva. Snad kromě míchaných vajíček není potřeba doopravdy něco vařit. Většinou stačí uvařit určité množství vody a do něj nasypat cokoliv se chystám jíst a zamíchat. Potom kotlík zapokličkovat a strčit pod spacák nebo pod péřovku. Za pár minut je navaříno. Dokonce i rýži stačí pouze přivést k varu, povařit 2minuty a pak strčit na půl hodiny do spacáku a je jako dort.

Navíc na většinu jídel stačí uvařit o něco míň vody než je doporučené a po vyndání ze spacáku si jídlo naředit na požadovanou konzistenci studenou vodou – jako bonus můžete okamžitě jíst a nemusíte foukat.