Letos jsme si v NALEHKO řekli, že bychom se pokusili více prozkoumat Českou republiku a nabídnout různé tipy pro místní dálkové trasy nebo víkendové výlety. Přišli jsme tak s popisem poutní cesty, dálkových turistických tras KČT, zajímavých běžeckých projektů, víkendových toulání nebo i tipem na jednodenní výlet. Všechny zmíněné projekty však byly svým rozsahem pouze kratší záležitosti s délkou do 200 km. Žádnou stovky kilometrů dlouhou trasu, vyžadující čas alespoň v řádu týdnů, jsme zatím nepřinesli, a proto nás napadlo to změnit. Bylo tak nutné se podívat, zdali na území České republiky náhodou nějaká taková trasa není a to nás přivedlo na stopu dvěma pojmům  – Hřebenovka a Modrá hřebenovka.

Modrá hřebenovka (Blauer Kammweg) byla dálková turistická trasa, která na našem území vznikla již za Rakouska-Uherska na počátku 20. století. Už před první světovou válkou spojovala Blankenstein nad Sálou se Sněžkou, přičemž vedla přes Krušné hory, České Švýcarsko, Lužické hory, Ještědský hřbet a Krkonoše. Během první republiky pak byla ve 20. letech prodloužena přes Broumovsko, Orlické hory a Kralický Sněžník až na Praděd, přičemž dosáhla délky kolem 800 km. Díky tomu se stala nejdelší značenou dálkovou trasou na našem území.

Původní značení Modré hřebenovky

V knize Martina Pelce Umění putovat, kterou jsme si při třítýdenní přípravě celého výletu stihli přečíst, je zmíněno, že trasa byla značena dokonce až do Krnova a že k ní ve 30. letech 20. století byl připojen i úsek hřebenovky přes Český les a Šumavu. V této nejdelší podobě tak Modrá hřebenovka dosahovala délky až 1200 km. Je celkem zajímavé, že v disciplíně dálkového chození, v níž se dnes dávají za vzor americké dálkové trasy nebo západoevropské trasy GR, byla již před více než sto lety na našem území stovky kilometrů dlouhá značená trasa, která byla vybavena množstvím horských chat a která se až do druhé světové války pravidelně chodila a zároveň těšila velké oblibě. Jak vidno, dálková turistika u nás není pouze módou posledních let, jak by si někdo mohl myslet. Pěstovala se zde už na počátku 20. století, jenom pak trochu ustoupila ze scény.

Kámen s původním značením Modré hřebenovky

Po druhé světové válce Modrá hřebenovka kvůli politickým změnám a změnám skladby obyvatelstva zanikla. Její zánik měl důvod hlavně ve skutečnosti, že se původně jednalo o projekt německých turistických spolků, které ji značily a udržovaly. Po vysídlení německého obyvatelstva po druhé světové válce Modrou hřebenovku nikdo neudržoval a postupně se na ni zapomnělo. K jejímu částečnému znovuzrození došlo až v 21. století, kdy byla její východní část pod názvem Hřebenovka zhruba od Luže po Praděd znovu naznačena.

V současnosti značený úsek Hřebenovky měří přes 400 km a svými parametry plně odpovídá dálkové turistické trase. Spojuje Lužické hory, Ještědský hřbet, Krkonoše, Broumovsko, Orlické hory, Kralický Sněžník a Jeseníky, a kromě hlavní trasy přes Ještědský hřbet nabízí i severní variantu v oblasti Jizerských hor, variantu pro cyklisty nebo několik odboček do Polska.

Značení současné Hřebenovky v Krkonoších

Hřebenovku při představování dálkových tras v České republice tudíž nemůžeme vynechat, ale jelikož máme více času, můžeme si dovolit udělat výlet o trochu delší. A tak se rozhodujeme k současné Hřebenovce připojit ještě 300 km z původní Modré hřebenovky, což by přibližně odpovídalo vzdálenosti mezi Aší a Luží. Jenže kde sehnat mapu původní trasy Modré hřebenovky?

K tomu nám pomohly dva německé průvodce z roku 1904 a 1907. První z nich, od Dr. Franze Hanschela Kammweg-Führer von der Jeschkenkoppe bei Reichenberg bis zum Rosenberge bei Tetschen z roku 1904, popisuje trasu Modré hřebenovky mezi Ještědem a Růžovským vrchem, druhý průvodce od Josefa Brechensbauera a E. A. Prasse Erzgebirgs-Kammwegführer z roku 1907 popisuje trasu od Děčína k rozhledně Háj u Aše. Originály průvodců jsou k nahlédnutí ZDE a ZDE, oba průvodce i s mapkami je možné si též přečíst na stránkách projektu Gutenberg.

Průvodce jsme si přečetli a podle přiložených map a popisu cesty jsme se pokusili co nejvíce zrekonstruovat původní trasu mezi Aší a Ještědem. Úsek mezi Děčínem a Růžovským vrchem, který v průvodcích obsažen nebyl, jsme zrekonstruovali na základě mapky z roku 1940 a po připojení současné Hřebenovky se nám tak nakonec zrodila trasa našeho výletu mezi Aší a Pradědem.

Detail Modré hřebenovky u Děčína na mapě z roku 1940 (http://www.severnipolabi.cz/docs/meinhold.jpg)

Toto spojení vlastně vysvětluje i závorku v nadpisu článku (Modrá) Hřebenovka. Jedná se o určitý mix přítomnosti a minulosti, kdy nejdeme pouze v současnosti značenou Hřebenovku, ale nejdeme zdaleka ani původní trasu Modré hřebenovky, která během své existence doznala řady změn. Jdeme od každého něco v závislosti na tom, jaké se nám za tři týdny příprav podařilo sehnat průvodce a co nám nabízí současné značení. A stejně tak nejdeme ani přesnou kopii původní trasy podle průvodců, protože cesty se za více než sto let přeci jenom trochu změnily. Část z nich jednoduše zmizela, část zatopily přehrady, část pohltily vojenské prostory nebo soukromé pozemky a z části se staly silnice první třídy. Nicméně výrazná většina cest je i po více než sto letech stále průchozí a na řadě z nich jsou i dnes turistické značky KČT.

Symbol současné Hřebenovky

Kromě toho, že se chceme projít, se tímto výletem snažíme i přilákat pozornost k několika skutečnostem. Chceme poukázat na dlouhou tradici turistiky a dálkového chození na území České republiky. Též chceme ukázat, že už nyní je zde k dispozici značená dálková trasa spojující Luž a Praděd pod názvem Hřebenovka a v neposlední řadě chceme přilákat pozornost i k původní Modré hřebenovce, protože i ta pomalu vstává z popela.

Jak jsme již informovali na našem facebooku, KČT v současnosti vyznačuje v Ústeckém a Karlovarském kraji Hřebenovou trasu Krušných hor a pokud vyjde i propojení na východní část už naznačené Hřebenovky, mohla by být už v blízké budoucnosti naznačena dálková trasa oživující myšlenku původní Modré hřebenovky a při tom reflektující současný stav cest a zajímavých míst. Jak bude nová trasa vypadat, to teprve uvidíme, ale rozhodně se vyplatí vývoj sledovat. Po případném dokončení by totiž i v České republice mohla být oficiální značená dálková trasa o délce mezi 700 a 800 kilometry. A to už je délka, která by nemusela urážet ani pravověrné dálkošlapy.

Na závěr je na místě zmínit, že kromě průvodců a knihy Umění putovat jsme při plánování použili jako odrazový můstek stránky www.kammweg.cz, kde jsme našli řadu podnětů i odkazů.

Mapa celého výletu

Celková délka trasy, kterou máme naplánovanou, je kolem 730 km a při průměrném tempu 40 km denně by mělo být hotovo za 18 dní. Od Aše na Ještěd mě bude doprovázet můj věrný souputník Ondřej, se kterým jsme prošli celý Izrael a zároveň podnikli i letošní výpady na Jiráskově cestě nebo v Českém ráji. Od Ještědu na Praděd si dám sólo. Moji výbavu je možné najít ZDE. Výbavu mám nabalenou tří sezonní, která počítá s teplotami od nuly výš a většina jí je z NALEHKO. Během celého výletu budeme totiž testovat i některé novinky z letošního roku, které jsme ještě neměli možnost pořádně vyzkoušet.

Jak to všechno dopadne, si povíme v následujících článcích.

Míra