Pokud jde o trekové hole, Gossamer Gear LT5 vynikají minimální hmotností, úctyhodnou odolností a promyšleným designem. Pro náročnější turisty, kteří se chtějí pohybovat opravdu nalehko, nabízejí tyto hole několik klíčových výhod. Pro osoby, které balancují s rozpočtem a mají nižší nároky na ušetřenou hmotnost, mohou být vhodnější jiné kousky trekových holí.

Ultralehký design

S hmotností jedné hůlky 141 g (či 136 g bez poutka a košíčku) jsou LT5 neuvěřitelně lehké hole. Díky této minimální hmotnosti jsou ideální pro ultralehké baťůžkáře, pro které je důležitý každý gram. Nízká hmotnost je obzvláště užitečná, pokud používáte trekové hole také jako součást konstrukce vašeho přístřešku, protože pomáhají držet celkovou hmotnost přístřešku na minimum. Během testování na kamenitých stezkách byla jejich schopnost plně unést váhu mimořádná.

Odolná konstrukce z uhlíkových vláken

Lehkost holí je dána jejich konstrukcí z uhlíkových vláken, což je také zároveň příčinou jejich vysoké ceny. Uhlíková vlákna způsobila revoluci v různých kategoriích outdoorového vybavení, protože nabízejí snížení hmotnosti bez snížení výkonu. Ačkoli jsou uhlíková vlákna obecně pevná, mají potenciální nevýhodu: na rozdíl od hliníku mohou katastrofálně selhat bez viditelných známek poškození (praskliny apod.). Přesto jsou hůlky LT5 dostatečně robustní pro většinu trekových situací. Gossamer Gear nenabízí záruku na poškození karbonové konstrukce, takže by uživatelé měli počítat s tím, že případná výměna půjde z jejich kapsy. V případě potřeby lze však náhradní díly zakoupit přímo od Gossamer Gearu.

Pohodlné rukojeti a úchop

Jedním z výrazných rysů modelu LT5 je design rukojeti. Ačkoli rukojeti připomínají korek, ve skutečnosti jsou vyrobeny z měkké, vysoce kvalitní pěny, která je neuvěřitelně pohodlná i na dlouhých vzdálenostech. Na rozdíl od pogumovaných rukojetí, které mohou být kluzké a nepohodlné, rukojeti modelu LT5 dobře odolávají potu a různým povětrnostním podmínkám.

Jsou to jedny z nejpohodlnějších rukojetí na trhu a k pohodlí přispívají i nastavitelné pásky na zápěstí. Nejsou sice polstrované, ale mírně elastický materiál je opravdu pohodlný a navíc oproti polstrovaným popruhům šetří část hmotnosti. 

Popruhy jsou také odnímatelné, což poskytuje flexibilitu a vy si tak zvolíte na základě individuálních preferencí.

Kompaktní a praktické

Hole LT5 se dají složit na délku 60 cm, takže je lze snadno uložit do batohu. Tato vlastnost je užitečná zejména při šplhání nebo v lehčím terénu, kde nejsou hole nutné. Po sbalení přidávají k hmotnosti batohu něco málo přes čtvrt kila, což je zanedbatelný přírůstek, který odpovídá účelu ultralehkých holí. Hole jsou nastavitelné od 105 cm do maximální délky 130 cm, což stojí za zvážení, pokud je používáte jako součást přípravy přístřešku, protože tato výška nemusí být ideální pro každou konfiguraci.

Účelné příslušenství

Hole jsou vybaveny vyměnitelnými gumovými koncovkami („botičkami“) a sněhovými košíčky, díky nimž jsou univerzální v různých typech terénu. Koncovky mají dobrou trakci na různých površích, zatímco sněhové košíčky zajišťují stabilitu v zasněžených podmínkách. Botičky i košíčky lze při opotřebení nebo ztrátě snadno a za rozumnou cenu vyměnit, což dodává celkovému provedení na praktičnosti.

Vysoká cena

Za cenu téměř 5000 Kč jsou hole LT5 v porovnání s jinými trekingovými holemi dražší. Zatímco kvalita, komfort a nízká hmotnost ospravedlňují cenu pro ultralehké nadšence, pro turisty, kteří se tolik nezabývají shazováním každého gramu, to může být vysoká cena. Pro ty, kteří prostě potřebují spolehlivé trekové hole, je k dispozici spousta cenově dostupnějších možností.

Závěr

Celkově jsou trekové hole Gossamer Gear LT5 špičkovou volbou pro turisty a baťůžkáře, kteří se zaměřují na nízkou hmotnost batohu, aniž by museli slevit z odolnosti nebo pohodlí. Jsou lehké, odolné a nabízejí vynikající přilnavost a nastavitelnost i v náročných podmínkách. Vysoká cena je možná činí méně atraktivními pro příležitostné turisty nebo ty, kteří mají omezený rozpočet, ale pro oddané ultralehké nadšence jsou hole LT5 investicí, která se vyplatí svým výkonem a dlouhodobou spolehlivostí.

Autor: Markus Zinkl

Z anglického originálu s laskavým svolením autora přeložil do češtiny Tomáš U. Celá recenze včetně fotografií patří autorovi.

Občas jsem trošku vizionář a občas i trochu kutil. Prostě, když je svět kolem mne v nějakém detailu nedokonalý, tak si ho vymyslím dokonalejší. Někdy to vylepšení i zrealizuji. Jindy o něm přemýšlím tak dlouho, že na stejnou věc přijde někdo jiný a zrealizuje ji on. A tak to bylo i s Gossamer Gear Fast Kumo. Já ho vymyslel a kluci z Gossameru mi ten nápad vyfoukli. Ale to nevadí, stejně jako Jára Da Cimrman se nevzdávám a už vymýšlím něco jiného, nového. Fast Kumo jsem objednal a byl hodně zvědavý, jak se povedl.

„Referenční hůlka“ je nastavená na 125 cm

Specifikace dle výrobce (velikost M/L)

• Hmotnost 610 g
• Rozměry 43 × 27 × 12 cm
• Kapacita 36 L
• Doporučené zatížení — 11,5 kg (maximum), 9 kg (komfort)

Převáženo — 622 g. Beru, že sedí. Vážil jsem po použití, tak těch 12 g může jít na nějaké smetí nebo nepřesnost váhy. Objem hlavní kapsy prostým výpočtem vychází cca 14 L nebo 21 L (vezmu-li v úvahu sbalení i zcela dokulata, což nelze — tedy spíše méně). Přičtu-li k výšce ještě cca 20 cm na vytažený komín, tak maximum vyjde těsně přes 30 L. Pokud úplně dolů nacpu dvanáctilitrový nepromokavý pytel (pěkně na široko se krásně vejde ještě s malou rezervou), tak vizuálně zabírá cca třetinu maxima. Tedy objem by mohl sedět. A to maximální objem hlavní kapsy. To není špatné. Pokud do kapacity započítáme i vnější kapsy, což je obvyklé, tak výrobce určitě nešidí.  K doporučenému zatížení níže.

První pocity (influencer by napsal „unpacking“)

Na obrázku to vypadalo opravdu jako běžecká vesta. Teď to držím v ruce a je to nějaké divné. Ani batoh, ani vesta. Ramenní popruhy vypadají jako na běžecké vestě, ale ke spodku jsou přišité jako u obyčejného batohu a mají jen dva prsní popruhy. Má to i bederák. Takový nanicovatý, až na uchycení stejný jako u Murmuru, který jsem recenzoval 2017 zde (ten již dožil). Jinak to vypadá solidně. Materiál pevnější než u Murmuru, dno ještě zesílené. Zadní velká síťovaná kapsa potkávající se s „víkem“ pěkně drží formát. Boční kapsy tak akorát poberou 1,5 L PETky. Hodně specifické je zavírání horní kapsy. Chytrá Horákyně by řekla ani víko ani top-roll. Prostě komín, který se lehce zúží sepnutím obvodové přezky, přehne a zapnutím do dvou klasicky umístěných přezek vyvolá dojem víka. Na běžecké vestě jsou důležité kapsy na ramenních popruzích. Těch má Fast Kumo spoustu. Jo a má to i light přípravu na CamelBack.

A co praxe?

Fast Kumo jsem si cíleně pořídil na letošní „Toulky po Alpách“. Nějak mne přestala bavit Virga 2, se kterou jsem chodil předchozí čtyři roky. Přišil jsem si k ní velké kapsičky na bederák a takto upravená mi přišla téměř dokonalá. Hmotnost těsně přes půl kila a kapacita přes 50 litrů. Ano, hrozných 50 litrů. Ale důvod byl prostý. Přešel jsem od nafukovacích karimatek k pěnovým a nechtěl jsem je nosit venku. Tak jsem je vždy namotal do hlavní kapsy kolem stěn a zbytek věcí ukládal uvnitř vzniklé roury. Ale celé to bylo velké a běžet se s tím moc nedalo. Tak jsem se vrátil k nafukovačce a koupil Fast Kumo.

Toulky po Alpách jsem zahájil „venčením manželky“ v Totes Gebirge. Vzal jsem svých pět švestek, Haven i se sítí, kuchyň a jídlo pro dva (nechtěl jsem být závislý na chatách) a …zjistil jsem, že se to do Fast Kumo nevejde. Tedy pokud jsem nechtěl složitě vymýšlet, jak vše přebytečné nacpat do vnějších kapes a přivázat na připravené šňůry a očka. Tak jsem poraženecky vytáhnul stařičký Osprey Exos 48 a výlet zahájil s ním. To mi dalo možnost bezprostředního srovnání. Exos patří mezi nejpohodlnější batohy, tak jsem byl zvědav na pocity, až si hodím na záda Fast Kumo. Po čtyřech dnech jsem u Almsee přesunul svých pět švestek (vyřadil jsem nepromokavou bundu) do Kuma, přidal Gatewood Cape a Evernew solo set a hromadu sušeného i nesušeného jídla. Manželka mi nervózně funěla za krk s tím, že už měla dávno odjet. Když se jí bělmo podlilo krví, raději jsem vše připravené vyhodil z auta a s úsměvem jí zamával.

Křest ohněm

Doma bych vše ještě několikrát převážil a optimalizoval. Když jsem po návratu domů kontroloval základní hmotnost, ukázala váha kousek přes 5 kg. To nevypadá špatně, ale umím se přiblížit i 3 kg.  Ovšem s jídlem jsem to nějak přehnal. Zabralo skoro polovinu batohu. Hmotnost raději neodhaduji. Každopádně zbytky sušených věcí jsem ještě dovezl domů. Na začátek tedy slušná výzva pro nový batoh. Nadšeně jsem ho nahodil na záda a musím říct „nic moc“. Celé to sedělo nějak divně a při vidině následujících dnů mi naskakovaly vrásky na čele. To odpoledne jsem ukousnul cca 17 km s necelým 1,5 km do kopce a 0,5 km z kopce. A na konci dne jsem o batohu na zádech nevěděl. Vše si krásně sedlo. Zvlášť musím vyzvednout široké, na ultralight skvěle polstrované a výborně tvarované ramenní popruhy. A ten nanicovatý bederák. Přijde mi, že je stejný jako u Murmuru, ale funguje mnohem lépe. Když jsem si potřeboval srovnat záda, prostě jsem ho pořádně přitáhnul a přenesl hmotnost na něj. Nesl a netlačil. 

V Alpách jsem strávil dalších dvanáct dnů. Přešel jsem ještě jednou Toteg Gebirge, pak kousek masívu Dachsteinu, Schladminských Taur, Vysokých Taur, Lienských Dolomit a Kärnských Alp. Je jasné, že s ubývajícím jídlem se batoh nesl čím dál tím lépe a tak se mohu začít věnovat dalším detailům.

Běh

K běhu je nutné si dobře utáhnout prsní popruhy. S těmi jsem se nemohl domluvit až do chvíle, kdy jsem u jednoho ztratil přezku. Ony jsou prsáky na ramenní popruhy přidělány pomocí háčků umožňujících jednoduchý posun nahoru a dolů. A jak jsem se s nimi nemohl domluvit a měl je rozepnuté, tak ta přezka vyskočila. Přínosem bylo, že jsem zbývající prsák přemístil doprostřed a „jejda“, přestal vadit. Dál už jsem ho nerozepínal.

Kapsy

Pojďme na kapsy a kapsičky. Těch má Fast Kumo dvanáct a tím umožňuje dokonale organizovat rozmístění věcí. Zároveň výše popsaný způsob zavírání hlavní kapsy umožňuje tak rychlý přístup, že není nutné přemýšlet o umístění nepromoku ve vnějších kapsách a lze jej nechat uvnitř. 

Kapsičky na bederáku jsou pro mne naprostou nutností. Zde jsou menší, ale s ohledem na zbývající kapsy poberou, co musí (nožík, baterka s rozptylkou, zapalovač, foukací harmonika, repair kit, stařecké vitamíny). 

Ty na ramenních popruzích, to je jiná liga. Klasika okopírovaná z běžeckých vest a trochu vylepšená. Na každé rameno lze umístit měkkou láhev s vodou. Ty já nepoužívám, tak na pravém rameni nosím 750 ml titanovou láhev. Tím je víceméně odstřelena druhá kapsička napravo. Pod kapsičkou na láhev je ještě kapsička na odpad. Možná s měkkou láhví funguje, ale s mojí kulatou titankou je „trash pocket“ příliš roztažená a vložené papírky z ní vypadávají. Budu se muset zamyslet a dodělat k ní nějaké zapínání. Napravo nad kapsou na láhev je ještě mrňavá kapsička, kterou jsem objevil až při psaní recenze (tedy bez komentáře).

Do levé kapsy na láhev dávám energetické tyčinky. Nad nimi je kapsa na mobil. Vychvalovaná v popisu výrobce jako dokonalá, protože umožňuje značné naplnění kapsy pod ní. Vychytávka to je, ale nedomyšlená. Když se dá cokoliv do kapsy pod mobilem, tak ta s mobilem se natočí zipem k tělu. A pak se do ní přes ten zip špatně leze. Kdyby ty distanční pásky našili naopak, tak by se zip točil od těla a všechno by bylo v cajku. Třeba to v další verzi otočí. 

A teď se pojďme podívat kapsy na těle batohu. Dvě síťované na boku a jedna velká vzadu. Dnes již klasika. Velká má zde zesílení přetažené zespodu. V jedné boční jsem nosil kolíky k tarpu, lžíci a srolovanou dvoulitrovou láhev. V druhé půllitrovku s lihem a filtr na vodu. Určitě by se do nich vlezlo víc. Velká kapsa je ideální na uložení mého solárního panelu (když zrovna nepracuje) a k němu vše, co je potřeba mít opravdu rychle po ruce – toaleťák, větrovka, pytel na odpadky, brýle na čtení, svačina (pokud jsem ji chystal ráno). A zase by se tam vešlo mnohem víc. Za nejužitečnější kapsičku musím prohlásit tu v tom rádoby víku. Vypadá maličká, ale vejde se do ní vše, co běžně jinde překáží. V mém případě lékárna, hygiena, nabíjecí dráty i dobíjecí kostka do 220 V. A zase byla poloprázdná. 

Organizace

Kdo je pozorný, ten na fotkách našel i umístění foťáku. Pouzdro s malým kompaktem jsem připnul na levý ramenní popruh pod kapsičkami. Na něj jsem žádnou vhodnou kapsu od výrobce nenašel. 

Jinak věci dovnitř batohu balím do dvanáctilitrových nepromokavých pytlíků. Do jednoho vše na spaní včetně karimatky a zateplovací bundy, do druhého zbytek oblečení (nevezme ani 3L, takže asi koupím menší) a do třetího potraviny. Díry, které vzniknou vyplním footprintem, solosetem a pončotarpem. S jídlem na přibližně pět dnů byl batoh naplněn tak na dvě třetiny maxima.

Ještě se vyjádřím k poutkům a šňůrkám. Na ramenním popruhu pod kapsičkami je poutko na trekové hůlky. Nosím jednu, která je složená opravdu kratičká. Na ni je to umístění super. Stahovací šňůry nad bočními kapsami jsem využil opět jen na zafixování hůlky v kapse při přepravě ve vlaku. Jinak nevím, co bych tam dal. V popisu je uváděno kompresní lanka. Nevím, s ohledem na zapínání hlavní kapsy mi přijde komprese zboku zbytečná. Možná na karimatku (když se lanko prodlouží). Na tu jsou však prý určená horní očka. Karimatku venku na batohu nikdy nenosím, ale zde mi umístění na boku ani nahoře nepřijde praktické. Když už by to bylo nutné, přidal bych očka dolů a vázal karimatku tam. Ta očka si tam můžete přišít sami… Já horní očka použil k připevnění soláru při dobíjení.

Nosnost

Nosnosti jsem se dotknul již výše, když jsem popisoval úvodní balení. Největší nálož pak batoh dostal v Lienzu. Tam jsem nakoupil na plánovaný restday u Tristacher see kilo hroznů, láhev vína, dvě piva, špek, sýr a chleba. Vše jsem nacpal do batohu. Kolik to mohlo celkem vážit netuším. Nesl jsem to jen kousek, ale rozhodně jsem necítil nepohodlí.

Závěr

Fast Kumo po tomto výletě považuji za nejlepší batoh, co jsem kdy nosil. Velikost, redukce velikosti, vychytávky, komfort nošení. Lepší batoh bych sám neušil. Těch pár drobností, co jsem kritizoval, na věci nic nemění. Snad jen ta hmotnost je zbytečně vysoká. Batoh Zrzavec Jaroslava Pavlíčka vážil 500g  při objemu 80 L. A spousta dalších batohů má lepší poměr hmotnost ku objemu. Ale to už je holt daň za ty vymazlené vlastnosti.

Při trochu vyladěné výbavě je ideální na solovýlety od víkendovek po dlouhé traily. Pokud bych s sebou na trail musel vzít výbavu na ledovec nebo dokonce na skálu, pak bych asi volil spíš Virgu nebo Exos. Na skialpy s divokým spaním se do něj asi taky nevejdu.

Obdiv k velikosti byl možná nejopojnější ze všech vlastností tohoto batohu. Setkával jsem se s ním u každého, kdo zjistil, že nejsem na jednodenním výletě a mám v něm spacák, karimatku, stan i vaření. Někteří si ho fotili, jiní požadovali přednášku o ultralight backpackingu.

Plusy

• Velikost.
• Redukce velikosti.
• Úžasný způsob zavírání těla batohu.
• Spousta užitečných kapsiček.
• Velmi pohodlné nošení.
• Dá se s tím opravdu běhat.

Mínusy

• Trochu vyšší hmotnost jako cena za bytelnější materiály a vychytávky.
• Pár nepodstatných nedotažeností z přemíry snahy o dokonalost — popsané v textu.

V Olomouci v neděli 13.10.2024 sepsal Martin Kotyza, mezi přáteli známý jako Kot (nekoktat, prosím)

Kvalitní spánek je klíčový pro regeneraci těla i mysli během treku, ale i jakéhokoliv jiného pobytu v přírodě. Bez dostatečného odpočinku se zvyšuje únava, klesá váš výkon i celková pohoda. Karimatka hraje zásadní roli ve zlepšení kvality spánku, a proto je dobré se při jejím výběru trochu zamyslet. Každý člověk má ovšem své individuální priority. Zatímco někteří preferují co nejnižší hmotnost, jiní dávají přednost pohodlí, další zas potřebují výkonnou izolaci, aby se vyhnuli chladu od země. Tento průvodce vám pomůže pochopit různé typy karimatek a zohlednit všechny klíčové faktory, abyste pro sebe mohli vybrat tu nejlepší.

Na našem e-shopu naleznete dva druhy karimatek. Nafukovací a pěnové. Samonafukovací karimatky jsme již opustili, protože jejich objem a hmotnost se moc neslučují s naší ultralight filozofií. Nafukovací karimatky navíc udělali velký skok kupředu a kromě nízké hmotnosti a kompaktních rozměrů dokáží nabídnout i velkou dávku komfortu. Pěnové karimatky s uzavřenou buněčnou strukturou zas neabsorbují vodu a jsou takřka nezničitelné.

Při výběru nové karimatky k sobě buďte upřímní a zamyslete se nad následujícími body.

1. Jaký jste turista

Podívejte se na své dosavadní výpravy a směr, kterým se chcete nadále ubírat. Zvažujete každý gram a pravidelně vyrážíte na dlouhé treky? Nebo je pro vás chození spíše víkendovým únikem od všední reality, kde je pro vás důležitější pohodlí než hmotnost vašeho batohu? Jezdíte na kole, motorce, nebo vyrážíte z kempu na jednodenní túry, takže vás hmotnost a rozměry vybavení příliš nezajímají? Každá z těchto situací vyžaduje jiný přístup k výběru vybavení, včetně karimatky.

2. Jaký jste spáč

Patříte k těm šťastlivcům, kteří si večer lehnou na záda a ráno se probudí ve stejné poloze? Pak pro vás bude zcela dostačující zužující se tvar mumie. Neustále se převalujete a potřebujete více prostoru? Patrně bude vhodné kouknout se po obdelníkové karimatce. Spíte na boku, nebo na břiše? Pro pohodlné spaní na boku pomůže vyšší karimatka, kterou neprolehnete.  Podle toho, jaký jste spáč, zvažte nejvhodnější tvar a výšku karimatky, která vám poskytne maximální komfort během spánku. 

3. Kdy a kde nejčastěji kempujete

V jakých měsících či nadmořských výškách se při vašich cestách pohybujete, je další klíčová otázka. Pokud plánujete letní treky v nízkých nadmořských výškách, postačí lehká a méně izolovaná karimatka, protože teploty zůstávají mírné. Jarní a podzimní výlety, nebo treky v horských oblastech vyžadují lepší izolaci, protože teploty se mohou rychle měnit a noci umí být opravdu chladné. Zimní měsíce, které s sebou přinášejí sníh a mráz, pak vyžadují karimatku s vysokým tepelným odporem, protože jinak hrozí rychlé ztráty tělesného tepla a to může být v zimních podmínkách kromě nepohodlí i zdraví nebezpečné.

Tepelný odpor

Tepelný odpor karimatky, známý také jako R-value, je jedním ze zásadních parametrů při výběru karimatky, zejména pokud se chystáte spát i v chladnějších podmínkách. Hodnota tepelného odporu udává schopnost karimatky izolovat a zabraňovat tepelným ztrátám do země. Čím vyšší je hodnota R, tím lepší je tepelná izolace a tím lépe vás karimatka ochrání před chladem od země, respektive brání tomu, abyste vaše drahocenné teplo odevzdali do studené země. Výběr správné hodnoty závisí na ročním období a teplotních podmínkách, ve kterých plánujete kempovat 

• Letní R-value ~ 0,5—2
• Třísezónní R-value ~ 2—5
• Čtyřsezónní (zimní) R-value ~ 5 a víc

Co je ASTM F3340-18?

V roce 2019 vstoupila v platnost nová norma pro měření tepelného odporu ASTM F3340-18. Jejím cílem bylo definovat jediný mezinárodní standardní postup pro měření tepelného odporu. Díky této normě lze porovnávat izolační schopnosti různých karimatek, protože testování nyní probíhá podle jednotných pravidel.

Tvary a velikosti

V dnešní době se karimatky vyrábějí v různých tvarech a velikostech, aby vyhovovaly individuálním potřebám a podmínkám použití. Ovšem u nás naleznete dva základní tvary a těmi jsou obdélník a mumie.

Obdélníkové karimatky — poskytují více prostoru a pohodlí pro spaní, ale zpravidla bývají o něco těžší a objemnější vzhledem k většímu množství použitého materiálu.

Mumiové karimatky — mají zúžený tvar směrem k nohám a často jsou preferovány pro nižší hmotnost a menší objem, vyžadují však klidnější spánek.

Nejčastěji se můžete setkat s těmito velikostmi:

• SMALL (SHORT) — 168×51 cm
• REGULAR — 183×51 cm
• REGULAR WIDE — 183×64 cm
• LARGE — 196×64 cm

Avšak tyto velikosti nejsou univerzálním standardem. Existují i výjimky jako například Klymit, kde jsou některé karimatky velikosti regular široké 58 centimetrů. Nebo například karimatka Sea To Summit Ether Lite XT je ve velikosti regular široká 55 cm. Proto věnujte pozornost specifikacím, ať jste si jistí tím, co jste vybrali.

Dámské karimatky

Některé značky jako např. Sea To Summit, nebo Therm-A-Rest vyrábí tzv. women specific karimatky, které mají lépe reflektovat ženské potřeby. Vzhledem k tomu, že ženy bývají obecně menšího vzrůstu a často pociťují chlad rychleji, jsou tyto karimatky kratší, obvykle 168 cm a mají více izolace. Mohou mít také lehce odlišný tvar jako např. Sea To Summit Ether Light XT Insulated Women.

Klymit

Možná vás zaráží, že i izolované karimatky Klymit mají podle normy nízký tepelný odpor, odpovídající spíše letním modelům. Je to dáno zmíněnou standardizovanou normou ASTM F3340-18 a konstrukcí karimatek, kterou tato norma plně nezohledňuje. Design karimatek Klymit počítá s použitím spacáku, přičemž tzv. „loft pockets“ (mezery mezi komorami) umožňují spacáku vyplnit tyto mezery a tím doplnit izolační schopnosti karimatky. Na základě svých zkušeností víme, že s kvalitním spacákem zvládnou všechny izolované karimatky Klymit bez problémů třísezonní použití. Nicméně norma ASTM F3340-18 je jasně daná, a proto v tabulkách uvádíme výhradně hodnoty odpovídající této metodice.

Níže naleznete tabulkový přehled karimatek, které nabízíme seřazených podle tepelného odporu.

Letní karimatky

Třísezonní karimatky

Čtyřsezonní (zimní) karimatky

Tip na závěr

Možná pokukujete po svém prvním zimním dobrodružství, ale máte obavu, že vaše třísezonní karimatka ve sněhu a mrazu neobstojí. Nevěšte hlavu. Tepelné odpory karimatek se sčítají. Takže pokud svou karimatku s R-3 doplníte o pěnovku s R-2, výsledná hodnota R-5 už bude dostatečná. Navíc zabráníte tomu, že při změně polohy prolehnete nafukovačku až na sníh, což by vám zajistilo nepěknou noc. Všeobecně je dobrým zvykem nosit v zimě navíc pěnovou karimatku, i když máte čtyřsezonní nafukovačku s vysokým tepelný odporem. 

Nedávno mě kluci z Nalehko požádali, zda bych nenapsal recenzi na nějaké vybavení, co jsem si
u nich pořídil. Mám toho dost, prodejna v Liberci se stala mojí oblíbenou hračkárnou, a tak jsem
chvíli váhal, o čem psát. Tarp Six moon designs, bunda Nalehko, boty, spacák, oblečení..? Ne! Musím
napsat o stanu BIG AGNES COPPER SPUR HV UL2. Protože po zakoupení a vyzkoušení tohohle
stanu, jsem teprve zaregistroval trend cestovat NALEHKO, ale hlavně ho začal brát vážně.

Jako milovník festovních “nezničitelných” věcí, které budu mít na celý život, jsem tyhle hračičky
bral s rezervou. Ale batoh s přibýváním dětí a potřebného vybavení pro ně těžknul a já přestával
běhat po horách jako lehkonohý ptáček, bratříčku:)

Mám několik starších stanů, které jsou buďto lehké, ale jsou pro jednoho a připomínají spíš rakev,
ve které si ani nesednu, nebo jsou prostorné, ale pokud cestuji sám, zbytečně těžké. A kupodivu,
léta na cestách po celém světě ukázaly, že nejsou nezničitelné.

Ze života

STAN BIG AGNES COPPER SPUR HV UL2 jsem si kupoval, když jsme s pár kamarády
vyráželi prozkoumat Gruzii a v rámci tripu vylézt na Kazbek. Cena mě přišla poměrně šílená, ale teď
po několika letech intenzivního používání vidím, že úplně v pohodě a dokonce zvažuju, že koupím
druhý, jen větší. Pro čtyři děti.

Stan jsme v Gruzii stavěli v lese, na pláži, u jezera, v poušti. Všude fungoval skvěle, jednoduchost
konstrukce, barevné rozlišení, jak na tyčkách tak na přezkách sloužícím k připevnění tropika
funguje bezvadně a intuitivně. Dneska mám stan postavený do tří minut. Pro někoho může být
možná nevýhoda, že se staví nejdříve vnitřní stan a až potom se nandává tropiko. V opravdu
velikém slejváku jsem stan nestavěl nikdy, ale v docela slušným dešti několikrát ano, a ta rychlost
postavení eliminuje namoknutí vnitřního stanu. Chce to samozřejmě trošku cviku. Navíc s
dokoupením footprintu BA můžete postavit tropiko a buďto ho použít jako tarp s podlážkou, nebo
do něj později vepnout vnitřní stan. Všude tady jsem byl se stanem maximálně spokojený.

Kazbek

Hlavní zkouška přišla ale až v base kempu pod Kazbekem, ve výšce přes 3600 m.n.m. cestou
nahoru jsme měli skvělé počasí a po jedné noci byli připraveni vyrazit na vrchol. Vstávat jsme
chtěli lehce před jednou hodinou v noci, vyrážet kolem půl druhé. Kolem půlnoci se zvedl vítr,
který nabíral na intenzitě a přišel silný déšť měnící se v přívaly mokrého těžkého sněhu. I vítr
zesiloval. Předpověď počasí nic podobného nehlásila, na několik dalších dní mělo být azuro a tak
jsme neměli ani domluveno jak jednat, a tak jsem nakonec vyběhl ze stanu, rychle oběhl ostatní
stany, přeřval vítr, abychom si řekli, že výstup odkládáme. Zpátky ve stanu jsem byl za 2 min. úplně
zmrzlý a promočený. Do rána jsem oko nezamhouřil a pozoroval jak se mě vevnitř zmenšuje
prostor, tyče stanu se začínají prohýbat dovnitř pod nánosy mokrého sněhu. Stan ale žádnou
vodu nepropustil, i brutálním poryvům větru skvěle odolal. Což se nepodařilo všem stanům v base
campu. Se svítáním se počasí uklidnilo a když jsem venku viděl spoušť po noční bouřce, byl jsem
rád za svůj stan. Minimálně polovina stanů všech věhlasných horolezeckých značek ležela na
zemi s přelámanou konstrukcí. Dokonce i polská horská služba, která se dobrovolně v sezoně
stará na místě o bezpečí všech na kopci, měla pobořené svoje expediční stany. My jsme byli jedni
z mála, kteří ometli ze svého stanu sníh, znovu dotáhli šnůry a mohli jim pomáhat sušit stany a
vybavení…

Sníh

Od tohoto zážitků jsem v Big Agnes Copper Spur naspal spoustu nocí ve všech ročních obdobích bez problému. Jediné, kdy se mě úplně neosvědčil bylo, když stál na tvrdé zmrzlé zemi a v noci začalo sněžit s velkým větrem, tak sníh podlétával tropiko a dostával se až dovnitř. Několikrát jsem ale stan
postavil a zaházel sněhem a vše bylo v pořádku, vč. minimální kondenzace. Naopak často si
stavím jen vnitřek, jako moskytiéru, např. na mořském kajaku. I to funguje bezvadně.

Jediné poškození nebylo na stanu, ale na obalu, který jsem roztrhl, když jsem chtěl stan zmenšit
ještě víc. Plácnul jsem na to kousek tesa pásky a drží, stan bych asi radši zalepil záplatou, kterou
mám od kluků z Nalehka taky a je připravená v lékárničce. Zatím ale nebyla potřeba.

Detaily

Jinak co mě vždycky na stanu překvapuje: jak málo prostoru v batohu zabírá a jak velký vnitřní
prostor díky dobře navrženým prutům nabízí dvěma dospělákům. Na posledním vandru v
Rumunsku v něm spali tři z našich čtyř dětí: 8, 10 a 12 let a prostor byl i pro ně v pohodě. I když
celou noc lije, stačí někdy přes den stan rozložit na slunce, párkrát ho vyklepat a je suchý. Líbí se
mi i možnost udělat si předsíňku na vaření, hůlky nosím. Když jedeme s rodinou na kola, veze ho
jedno z našich dětí na řídítkách a ani o něm neví. Skvělé vnitřní kapsy, do kterých se vejde
spousta věcí například na sušení jsou už jen takovou perličkou. Mám radost, když člověk u práce
přemýšlí a tady si někdo dost dlouho lámal hlavu a výsledek je vidět v každém detailu.

Možná jsem nenapsal správnou recenzi, ale možná pomůže nějaké konzervě jako jsem já, aby viděl
nové LEHKÉ a zároveň funkční možnosti cestování!

Text a foto: Jiří Boháč

Péče o outdoorové vybavení po návratu z treku není vždy nejoblíbenější činností. Po náročné cestě často těžko hledám motivaci hned se pustit do vybalování a údržby. Sám nejsem typ člověka, který by se hned po zabouchnutí vchodových dveří hrnul do vybalování batohu. Nejprve se chci umýt, najíst, dát si espresso a trochu se na to mentálně připravit. Ale co si budeme povídat, kvalitní outdoorové vybavení a oblečení není levné. Pokud chceme, aby nám dobře a dlouho sloužilo, musíme se o něj pravidelně starat.

1. Vybalte a usušte vše včas

Nemusíte strávit celý výlet v dešti, aby vaše vybavení potřebovalo vyschnout. Rosa, kondenzace a pot také přispívají k vlhkosti, se kterou musíte počítat. Vybavení, jako je tarp nebo stan, sice odolává vodě, ale to neznamená, že byste ho měli nechat vlhké v obalu, nebo nedej bože v batohu. Proto je důležité vše co nejdříve vybalit a důkladně vysušit.

• Stan/tarp: Po návratu ho rozložte na dobře větraném místě, ideálně venku na stinném místě, kde ho zbytečně nevystavíte přímému slunci. Zkontrolujte všechny švy a záhyby, kde by mohla zůstat vlhkost. Pokud je to možné, postavte stan do běžné pozice, aby mohl přirozeně vyschnout zevnitř i zvenku. Po důkladném vysušení ho složte až těsně před uskladněním. Pokud nemáte možnost přístřešek postavit, rozložte ho doma na sušák na prádlo a pravidelně ho otáčejte.
• Spací pytel: Spací pytel by měl být po každém treku důkladně vysušen. Pokud jste se během noci potili, nebo jste byli vystaveni vlhkosti, rozložte ho na sušák nebo pověste na stinné a dobře větrané místo a dejte mu den, dva na vyvětrání a sušení.
• Karimatka: Nafukovací a samonafukovací karimatky vyžadují také sušení. Karimatku doma nafoukněte nafukovacím pytlem, nebo pumpou a nechte jí stát/ležet na stinném místě alespoň 24h. Pokud máte obavu, že je uvnitř karimatku velké množství vlhkosti, klidně postup několikrát zopakujte.
• Batoh: Batoh po každém treku zcela vyprázdněte. Pečlivě zkontrolujte všechny kapsy, zda v nich nezůstaly zbytky jídla nebo jiné drobnosti, které by mohly způsobit zápach nebo plíseň. Po vyprázdnění batoh nechte vysušit na čerstvém vzduchu. Ideální je pověsit ho venku na stinném a dobře větraném místě, aby mohl vyschnout zevnitř i zvenku.
• Vodní filtr: Vodní filtr i láhve doma pečlivě propláchněte čistou vodou a otevřené nechte vyschnout.
• Trekové hole: Aby se Vám nestalo, že hliník uvnitř segmentů zoxiduje, rozložte hole na jednotlivé segmenty a ukládejte je rozložené.

2. Vyčistěte vše, co se zašpinilo

Zaschlé bahno, písek, nebo prach na vašem vybavení může fungovat jako brusný papír, který postupně opotřebovává materiály. Proto je potřeba se všech těchto nečistot zbavit.

• Oblečení: Předpokládám, že mokré a špinavé oblečení půjde rovnou do pračky. U každého kusu oblečení se řiďte doporučeními výrobce pro praní a sušení, která najdete na štítku. Funkční prádlo, izolační vrstvy a technické bundy (hardshell, softshell) často vyžadují šetrné praní, aby nedošlo k poškození materiálu a aby zůstaly zachovány jejich vlastnosti, jako je prodyšnost, voděodolnost nebo izolační schopnosti. Některé technické materiály mohou také vyžadovat obnovení impregnace po praní. Nezapomínejte, že pot a mastnota jsou nepřítelem každé membrány, takže pokud jste se do nepromoku hodně potili, je potřeba ho alespoň pořádně vymáchat.
• Vybavení (stan, batoh): Stan a batoh je nutné po každém treku důkladně očistit od špíny a prachu. U stanu začněte odstraněním hrubé špíny kartáčkem, poté ho jemně otřete vlhkým hadrem a nechte vyschnout. Podobně i batoh vyprázdněte, zkontrolujte všechny kapsy a otřete ho vlhkým hadrem. Poté ho nechte vyschnout na čerstvém vzduchu, aby zůstal bez zápachu a připraven na další výpravu.
• Boty: Boty sice nejsou náročné na údržbu, ale potřebují trochu péče po každé cestě. Vaším cílem není udržet je mátově svěží, ale zabránit tomu, aby bahno a pot neudělali to nejhorší. Boty po návratu očistěte od bahna a prachu. Nejprve použijte kartáček na odstranění hrubých nečistot, poté je umyjte. Nezapomeňte vyndat a vyčistit také vložky, které absorbují hodně potu a vytvářejí tak ideální prostředí pro růst bakterií. 

3. Opravte, co je potřeba

Při údržbě vybavení nezapomínejte na opravy. Pokud si všimnete, že DWR na vašem oblečení přestává fungovat, je nejspíš na čase obnovit impregnaci. Také věnujte pozornost drobným poškozením, jako jsou díry na botách nebo jiných částech výbavy, které můžete snadno zalepit a zamezit tak většímu poškození hned v počátcích. Jak efektivně zalepit karimatku se můžete podívat na naše video.

4. Doplňte, co je potřeba

Raději hned, než to dohánět na poslední chvíli. Po každém treku doplňte vybavení, které jste během cesty spotřebovali. Například pokud jste museli použít lékárničku, zkontrolujte, zda vám nechybí základní zdravotnický materiál nebo léky, které mohou být klíčové pro vaši bezpečnost při dalším výletu. Stejně tak doplňte zásoby toaletního papíru, dezinfekce na ruce, nebo sady na opravy, kterou jste museli využít k opravě výstroje během treku. Ujistěte se, že máte vše potřebné na příští výpravu, abyste se mohli plně soustředit na své dobrodružství.

5. Skladujte vybavení správně

Po vyčištění a vysušení veškerého vybavení ho správně uskladněte. Ujistěte se, že je vše čisté a suché, aby nedocházelo k plesnivění nebo jinému poškození materiálů.

• Volné skládání: Vybavení nejvíce prospívá, když ho volně poskládáte a uložíte na suché a chladné místo. Vyhněte se stlačování nebo přehnanému skládání, které by mohlo způsobit trvalé deformace nebo opotřebení materiálu. 
• Izolační vrstvy a spacáky: Zejména péřové spacáky a izolační bundy, potřebují dostatek prostoru. Uložte je volně do velkých skladovacích vaků nebo je zavěste, aby si zachovaly svou nadýchanost a izolační schopnosti. Tím zajistíte, že budou i nadále poskytovat stejný výkon.

Tip na závěr

Po každém treku se zamyslete nad tím, které věci jste skutečně využili a které zůstaly v batohu nevyužité. To vám pomůže lépe naplánovat vybavení pro příští výpravy, ušetřit místo v batohu a snížit zbytečnou zátěž. Pokud je pro vás treking sezónní záležitost, věnujte na konci sezóny zvýšenou pozornost svému vybavení. Tím se vyhnete nepříjemným překvapením na začátku nové sezóny, kdy byste mohli zjistit, že jste na něco důležitého zapomněli nebo že něco potřebuje opravu či výměnu.

Měl jsem možnost vyzkoušet běžeckou vestu Rab Veil 6 a musím říct, že mě velmi příjemně překvapila. Vesta je velmi pohodlná a perfektně sedí na těle. Velmi oceňuji dobře promyšlené rozložení kapes, které usnadňuje přístup k věcem za běhu. Speciální kapsička na telefon je skvělá – telefon v ní drží pevně a nehýbe se.

Navzdory své kapacitě 6 litrů je tato vesta nadimenzována tak, že pojme vše, co potřebujete i na delší trailové závody, včetně povinné výbavy. Každá kapsa je snadno dostupná, což přidává na praktičnosti. Výhodou je také zadní rozdvojená kapsa na hydratační vak a výbavu. V kombinaci s předními půllitrovými lahvemi je tak možné vzít opravdu hodně tekutin na dlouhé a suché běhy.

Další velkou výhodou je materiál – jemná síťovina, která nesaje tolik potu jako jiné materiály a pohodlně se přizpůsobuje tělu (dechu). To je při delších bězích k nezaplacení.

Vyzkoušel jsem několik různých běžeckých vest a Rab opravdu předčil má očekávání. Jedinou malou nevýhodu vidím v upevnění holí na přední části. Při běhu mohou překážet v pohybu paží, ale to závisí na stylu běžce. Naštěstí se hole dají připevnit i na záda, což je praktické, pokud je zrovna nepoužíváte.

Vestu jsem testoval i na velmi náročných a dlouhých tratích, včetně tréninkového přeběhu legendárního Lavaredo Ultra Trail 120 km, a běželo se s ní opravdu hezky.

Celkově jsem s běžeckou vestou Rab maximálně spokojený. Pokud hledáte pohodlnou a praktickou vestu na běhání, vřele doporučuji tuto.

Doporučuji ji pro ty, kteří hledají kvalitní a dobře promyšlenou běžeckou vestu!

Text a foto: David Bovůvka – StatusFit

Následující řádky snad pomohou, nejen něžnému pohlaví, cítit se na dálkových trasách komfortně a v teple. Návod se samozřejmě dá aplikovat i na zmrzlejší jedince libovolného pohlaví. Vzhledem k tomu, že ženské tělo funguje trochu jinak oproti mužskému, rozhodli jsme se pro ty, které stále váhají, co správného si vybrat, sepsat kratší návod a příklad výbav ostřílených hikerek.

Pokud by vás jednotlivá témata zajímala obšírněji, než jen jako “zmrzliny”, v předchozích měsících jsme pro vás připravili obecnější a taky nabitější návody: jak vybrat spacák, čím se na treku zahřát, či jak nezmoknout. Pro zvědavce toho, co je značka RAB zač, se neváhejte podívat na jsmerab.cz.

Spaní

Při výběru spacáku je potřeba si hlídat, jakou hodnotu výrobce u spacáku uvádí a také podle jaké normy jsou hodnoty měřeny. Můžete se snadno dostat do labyrintu slovíček. Pokud uvádí pro komfort rozpětí, obecně pro nás ženy zmrzliny bude vždy platit spíše ta horní hranice komfortu, pokud nejste zrovna dlouhodobou praktikantkou Wim Hofa.

• Pokud je u spacáku hodnota komfort 2°C až -5°C, zaměřte se na hodnotu 2°C, která bude spíše odpovídat vašim potřebám. -5°C je v tomto případě již limitní komfort a bude platit spíše pro některé otužilé muže, kteří se ještě komfortně vyspí. Žena je schopna se v takové teplotě vyspat s teplým oblečením (péřovkou) na sobě a může pociťovat mírný pocit chladu.

• Pokud je u spacáku jediná hodnota -5°C, je nutné si zjistit jestli se jedná o limit nebo komfort. Pokud se jedná o limitní teplotu, postačí jednoduchá pomůcka – připočtěte si k hodnotě cca +5°C. V tomto případě se dostaneme na 0°C, která je přibližnou hodnotou toho, kdy se budete ve spacáku cítit komfortně v základní tenké vrstvě funkčního oblečení bez pocitu probuzení.

Určitě se nezaměřujte na hodnotu “Extrém”, jelikož to je teplota, při které by spacák měl pomoci přežít mrazivou noc, ale pravděpodobně můžete skončit s těžkým podchlazením v nemocnici. Vybírejte tedy vždy pouze podle hodnoty komfort.

VARIANTA A
Letní, teplá 3-sezóna – RAB Neutrino 400, Criterion Lady 350 a pro odvážnější i lehčí RAB Neutrino 200
Spacák zpravidla skříň opouští od května do září, ve chvíli nečasu za okny vám probíhá myšlenka, že ani psa by člověk nevyhnal. Pro takové potřeby postačí výše zmíněné kousky, vyšší číslo pak značí množství peří uvnitř spacáku a tedy i větší izolační/hřejivý potenciál. Pokud jste zastánkyně čistě letních výletů, postačí klidně i Neutrino 200. Pokud nosíte vlněný svetr od babičky i v červnu, pak jste skutečně zmrzliny a budete potřebovat spacák z Varianty B.

VARIANTA B
Jaro, podzim – RAB Neutrino 600, Criterion Lady 650 či méně hřejivý Criterion Lady 500
Kalendářně začínající jaro či podzim vás neodrazuje od toulek přírodou i za cenu toho, že ráno potkáváte jinovatku a rukavice i čepici máte stále po ruce. Nebojte se sáhnout po jedné z variant, limitní teploty -12°C značí, že se i v mírných mrazech vyspíte do růžova. Pro odvážnější opět může posloužit i Criterion Lady 500 či RAB Neutrino 400 s univerzálnějším použitím i v teplejším období. U nich se však naše komfortní teploty pohybují již kolem 0°C a bude potřeba otestovat svoje limity a případně pro své teplo něco aktivně udělat.

VARIANTA C
Zimní období – RAB Neutrino 800, RAB Andes 800 a vyšší řady na objednání.
Spaní v závějích žádný problém? Vám už pomůže jen vysoká dávka nadýchaného štěstí – a to jakýmkoliv plnohodnotným zimním spacákem, pro náročnější terény ve výškách, které se dotýkají hvězd, pak máme v záloze i expediční řady spacáků od RABu. Ale ty jsou taková podpultovka ;-).

V neposlední řadě je potřeba si uvědomit, že komfortní teplota je přibližná, laboratorně měřená teplota za ideálních podmínek, a tato hodnota se pocitově může lišit podle proměny vlhkosti vzduchu (ten sám o sobě přidává na pocitu chladu), vašemu aktuálnímu fyzickému stavu a přetažení těla. Obecně pomůže po příchodu na nocoviště se ihned tepelně izolovat (tj. nasadit péřovku nebo syntetickou izolaci), dostat do těla něco teplého a do spacáku vlézt například po pár dřepech. Pokud tušíte, že je velmi chladná noc, pak si například ohřát vodu a v lahvi si ji dát k nohám a mít připravenou péřovou bundu po ruce.

Tepelná izolace

Pojďme se blíže podívat, jak je to tentokráte u péřových a syntetických bund. S nadcházejícími chladnými měsíci přijde vhod záložní vrstva, která nás v mžiku zahřeje, když už mikina nestačí. Ale jak se máme my zmrzliny zorientovat v tom nepřeberném množství výrobků?

Postačí projít si pár otázek, které vás pak určitě nasměřují k tomu, co je konkrétně pro vás správné. Zaměřuji se pouze na běžné chodecké aktivity, procházky a vícedenní výlety v ČR a světě. Netýká se specifických aktivit, jako je lezení, bikepacking ad. V takovém případě, se vždy musíte zamyslet, jak to máte konkrétně vy v daný moment.

VARIANTA A
V bundě chci aktivně chodit delší trasy – zahrnuje i stoupání do kopce a rozličné sportovní aktivity a nošení batohu – v momentě, kdy už mikina s neprofukem nestačí. Zpravidla teploty pod nulou.
V tomto případě sáhněte po syntetické izolaci, která je na pravidelnou údržbu jako dělaná. Peří je v tomto případně až příliš výkonný kamarád, díky kterému skončíte akorát v hektolitrech svého potu. Životnost takové péřovky je zkrácena ať už fyzickým namáháním, způsobeného popruhy a výztuhou batohu, či vystavením vašemu potu. Za zváženou stojí i chytřejší materiály, jako je Polartec Alpha či multivrstvy jako je VR Summit viz. kapitola Střední vrstva.
Příkladem izolace na aktivní pohyb může být řada RAB Cirrus či RAB Xenair.

VARIANTA B
Chodím na pomalé procházky /s dětmi/se psem, nosím lehký batoh do cca 30l. Tempo přizpůsobuji nejpomalejšímu z týmu a nestává se, že se zadýchávám či výrazně zapotím.
Tady kromě zmíněné syntetické izolace můžete zvážit pořízení i lehčí péřovky, jako je například RAB Kaon, která má odvětrané podpaží a syntetickou izolaci v oblasti ramenních popruhů a bederního pásu. Pokud jste z kategorie “zmrzliny” III. kategorie, nebojte se varianty C.

VARIANTA C
Bundu potřebuji na pasivní stání v zimě/chladu, zpravidla kolem teplot -5°C až +5°C. Dojdete do svého tábořiště, zastavíte se a rychle ztrácíte teplo po celodenní aktivitě. Únava je na těle znát a během mžiku máte studené vše.
Tady se rozhodně nebojte sáhnout po celopéřové bundě, která již nemá žádné odvětrávání, ale naopak je nadýchaná jako obláček ze všech stran. Postačit by měly bundy se 150g peří s plnivostí 800 cuinů. Příkladem může být RAB Microlight Alpine nebo RAB Cubit Stretch Down Hoody. Pokud vám nevadí nějaký ten gram navíc a chcete raději jistotu tepla, zavítejte do následujícího odstavce. I tady platí, že pokud jste z kategorie “zmrzliny” III. kategorie, nebojte se skočit rovnou na varianty D.

Střední vrstva

Střední vrstvy se dají pojmout různými způsoby, pojďme se podívat na ty nejpoužívanější, které se nám zatím osvědčily v terénu a při různých aktivitách.

VARIANTA A
Ve všem se peču, jsem zpocená i při menší aktivitě. Pravidelně sportuji v chladnějších měsících venku, ať už běháním či běžkováním. Nepohrdnu ani jízdou na kole.
Tak pro vás tady přesně bude tato lehká fleecová mikina od RABu, s možností s kapucí Filament Hoody a nebo odlehčeném roláčku na poloviční zip Filament Pull-on. Silnější vrstva je kontraproduktivní a v kombinaci s vhodným neprofukem je pak lehoučká fleecovka skvělým parťákem na sport.

Za zváženou na sport v chladnějším období stojí i chytřejší materiály, jako je Polartec Alpha. Tahle zázračná chlupatá věcička vás dostatečně zahřeje, ale také v mžiku schne a krásně dýchá, díky speciální konstrukci. Své o tom ví i náš Petr, kterého doprovázela na nejchladnějším treku z jeho Triple Crownu – Appalachian Trail. Bonusem je i speciální ošetření Polygiene STAY FRESH, které pak umožňuje v tomto kousku fungovat po delší dobu, bez výrazného odéru pro okolí.

Na aktivnější pohyb nám pak RAB nabízí i multifunkční pod hlavičkou RABu vyvíjený RAB VR Summit, který jej činí ideální vrstvou například na běžky. Prodyšný fleece na bázi Alphy pokrytý neprofukem skvěle dýchá a zahřívá dostatečně, i když se teploty pohybují pod nulou. Nezastupují však pasivní izolaci, a tak se při pauze na horské chatě musíte raději ještě doizolovat.

VARIANTA B
Hledám dostatečně teplou vrstvu na mé pravidelné procházky přírodou, sport provádím spíš sporadicky s nepřehnanými ambicemi na výkon.
Takovým univerzálním kouskem bude jednoznačně RAB Nexus, který si oprávněně našel cestu do šatníků týmu Nalehko. Silnější fleece, který záměrně nabývá na síle vrstvy, která vás obklopuje. Stále se však jedná o ultralehkou a výkonnou fleecovku. Na jaro a podzim tak ideální společník. V zimě už to bude chtít doizolovat svrchní vrstvou (viz předchozí kapitola Tepelná izolace).

VARIANTA C
Ve většině případů se mi nedaří dostatečně zahřát, tenčí mikiny mi nevyhovují. Pohybuji se převážně v zimě v přírodě, nebo v horách. A jsem taky ta věčná zmrzlina.
V ultrateplé kategorii fleecovek se neztratí o něco lehčí RAB Superflux či jeho teplejší zimní kámoš RAB Geon včetně verze bez kapuce. Při vyšších tepovkách už se v nich můžete zbytečně přehřívat, pro nenáročnou turistiku a lezení jsou však skvělými středními vrstvami.

Ženy v NALEHKO

Poslední kapitola vám snad usnadní výběr a taky orientaci v tom, co na co samy používáme. Seznamy berte čistě pro inspiraci.

ÁJA
Dobrodružka, co se zamilovala do výšek. Lezení v horách, či na skalách mě naplňuje ze všeho nejvíce. A když ten nahoře sešle špatné počasí, beru maratonky a jdu proběhnout lesy, luhy a háje za domem. V Jizerkách. Protože můj batoh se vším materiálem váží dost, řeším jen pár kousků oblečení.

Za mě jsou favoritem číslo jedna kalhoty RAB Torque Mountain, perfektní střih i délka na mé dlouhé nohy, strečový materiál, který nebrání žádnému pohybu. Zároveň neprofoukne a drží parádně teplo. Vydrží i pár kapek deště, které pak zas rychle uschnou.
Trika beru vždy dvě, jedno na nástupy a druhý na převlečení. Obě RAB Forge SS a LS. Do velkých stěn beru RAB VR Summit, kterou mám v podstatě celou dobu, propotíš, stále hřeje a neřešíš naše dívčí neustálé převlíkání. Pokud se jde na delší dobu, přibaluji bundu RAB Kaon, kterou používám jako izolační, v té je ale potřeba se neustále pohybovat. Ale je lehká, skladná a dá se v případě potřeby bezvadně cvaknout na sedák.

A největším parťákem je RAB Muztag GTX, kterou využívám i na skialpech. Nezapomínám nikdy přibalit super lehoučké záložní rukavice Xenon Glove. A když už hodně mrzne, navlékám se do podvlíkaček Rab Flux, které jsou neskutečně příjemné a dají se použít i jako gatě na “winterraumu”. A dost vychytávkou je sukně Rab Cirrus, kterou ocením, nejen pod skálou třeba při jištění, ale také když se svou dcerou dlouho mrcasíme, třeba na běžkách nebo u okýnka s občerstvením.

NICOLE
Nejsem žádný ostřílený dálkař a kilometráže nikdy nebyly má priorita. Jsem průměrný sportovec, ráda podnikám výlety, cestuji za přírodou, jídlem, kulturou. Nebráním se lehčím ferratám, občas běhám do 10 km, na kole do 50 km. Patřím do “zmrzliny III. kategorie” a i v místech, kde je většinou lidem teplo, já se už přioblékám. Jsem ale o to více tolerantní vyšším teplotám. Nejčastěji se kochám, fotím a ráda pozoruji detaily přírody. Doprovod mi dělá moje 4-nohá kámoška, díky které se občas zastavuji a čekám, než si něco nedočenichá.

Na kolo a běh na podzim a na jaře (0°C až +10°C) mi nejčastěji dělají společnost z prodyšného nepromoku RAB Kinetic 2.0 nebo lehkého soft-shellu RAB Borealis, střední lehká vrstvička RAB Filament Hoody, funkční základ RAB Forge SS a na nohách RAB Skyline Tights nebo zmiňované RAB Torque Mountain.
Když už trochu přituhne, ale chci cítit vítr ve vlasech a provětrat kecky, nejčastěji navlékám RAB VR Summit/nebo RAB Alpha Flux s RAB Kinetic, funkční triko RAB Forge SS, na nohách RAB Torque Mountain Pants a kromě tenké čelenky mám na krku RAB Filament Neck Tube.
Pro pomalejší courání (kolem -5°C až +6°C) mi postačí péřovka RAB Cubit Stretch Down Hoody a mikča v podobě RAB Superflux, nebo na rychlejší chůzi RAB VR Summit a hřejivější TRI-KO s dlouhým rukávem, na nohách pak RAB Kinetic Pants, doplněné RAB Forge spodky. Rukavice ráda vrstvím, abych měla ruce v dostatečném teple. Nejprve RAB Power Stretch Contact a na ně pak nasazuji RAB Xenon glove. Xenony nabízí i variantu palčáků, které lépe zahřejí.

Kdyby se mě někdo zeptal, která je v Česku moje oblíbená přírodní oblast, pak bych určitě odpověděla: Křivoklátsko. Příroda je zde nádherně svěží, bohatá a rozmanitá. A vzhledem k tomu, že jaro je za bukem a všichni chystáme své boty toulavé, až to zas bude trochu možné, určitě se nebojte vyhledávat i méně známé stezky. Zde jedna taková.

Mapa výletu zde. Celé se to dá absolvovat i jako okruh. Hrubý odhad je pak kolem 52 – 57km. Záleží, jak moc si budete zacházet na pivo/jídlo v restauraci, promenádovat se v zámeckém parku a oboře (která je opravdu rozlehlá) a jiné. Jelikož byl horký letní den, protáhly jsme si to i k pramenu. Začínaly jsme tedy na vlakovém nádraží v Rakovníku a skončily na Křivoklátu.

Ze své výbavy jsem vyvětrala svůj letnější základ. Vím, že by to šlo určitě lehčeji, ale rozhodla jsem se potrénovat i nošení větší váhy. Takže kromě základu jsem si dovolila přidat luxusní položky jako svůj milovaný foťák (cca 3 kg) nebo třeba mletou kávu připravenou k použití.

Seznam základní výbavy:

• Batoh SMD Swift X
• Spacák Neutrino 400 Women
• Karimatka Klymit V Ultralite SL
• Stan Big Agnes Tiger Wall HV UL2
• Velký tyvek 260x150cm
• Kraťasy RAB Talus Shorts
• Neprofuk. a zároveň dlouhý rukáv RAB Borealis Jacket
• Nepromok. bunda RAB Flashpoint Jacket
• Nepromok. kalhoty RAB Kinetic Alpine Pants
• Nepromok. ponožky Dexshell Ultra Thin
• Izolační vrstva RAB Kaon Jacket
• Spodky a triko s dlouhým rukávem na spaní
• Ponožky Bridgedale Ultra Light T2
• Sada vaření na plyn a malá bomba, vidlička, lžíce a kalíšek
• Hrnec Evernew 0.9 Non-stick
• Filtr Sawyer Micro
• 2x LyoFood Small
• Láhev na vodu Evernew 1,5l
• Čelovka Petzl E+Lite
• Power banka 20 000 mAh, nabíjecí kabel
• Fotoaparát, mobil, sluchátka
• Boty INOV-8 Trail Talon 290

Předpověď na víkend byla divočejší, ale rozhodly jsme se to risknout. Vrátit domů se člověk může vždy, to je výhoda domácích treků. Můžete zažít dobrodružství v kompaktním balení a ještě večer lehnout do své postele. Zvolily jsme začátek v Rakovníku, počasí slibovalo parný letní den, a tak jsme si po krátké prohlídce náměstí daly kávu a zákusek na milostpaničky. Ranní rituály – ty já ráda a brzké vstávání na vlak bylo znát, zvláště pokud jste noční sovy jako já. Z náměstí už jsme si to vykročily po červené značce. Nehnaly jsme se za velkými výkony a kilometráží, byl to pro nás obě první delší výlet v době covidové, a tak jsem se rozhodly tu českou krajinu spíše požitkářsky vychutnávat.

První rozcestník Belšanka, pak už modročervená trasa směrem na Krásnou dolinu až k Merklovu pramenu. Tady jsme si s radostí doplnily zásoby poctivou železitou vodou s doufáním, že nás to nebude stát nepříjemné pobíhání po lese. Bylo horko, dusno a tak člověk hltal s radostí doušky ledové i když trochu aromatičtější vody. Bylo to také poslední místo, kde jsme potkaly nejvíce lidí. Rozhodly jsme se to vzít trochu zpátky a po modré dojít na Prameny Klíčavy a dál k Pilskému rybníku.

Mračna se stahují a začíná se zvedat vítr. První blesk udeří relativně kousek od nás kdesi v lese. Trochu ve mně zamrazilo. Z bouřek mám opravdu velký respekt, zvláště když jste takto v terénu. Nikde žádné stavení, hospoda a možnost se schovat. Ještě si s Terkou procházíme možnosti a nakonec se rozhodneme risknout to a pokračovat v cestě dál lesem. Když míjíme desítky popadaných a blesky ožehlých stromů, začínám pochybovat, zda je to dobrý nápad. U rybníku Horní Kracle to zkoušíme stočit do Rudy podél silnice. Auta tu projíždí nebezpečně rychle, úsek je nepřehledný a tak zapadáme do lesa. Začíná kapat, během mžiku pak už padají provazy deště a není vidět na krok.

Sundavám všechny kovové předměty, uklízím rychle do batohu a podřepnu. Tyvek házím přes sebe jako provizorní přístřešek. Kolem nás to bouří a déšť, ač jsem si myslela, že to není možné, přidává ještě na síle a intenzitě. Místo kap kap to začíná kolem nás znít spíše jako v obrovském stroji na popcorn, mírně odhrnu tyvek a spatřím bílé hromádky všude kolem nás. Nejprve ve velikosti kukuřice, poté skleněných kuliček a semtam i nějaký ten hopík. Hlavu si chráním rukama a modlím se, abychom si ještě nezahrály třeba i golf.

Po nějaké půl hodině se situace začíná vylepšovat až nakonec úplně přestane pršet. Místo úprku do Rudy na pivo a teplou polévku jdeme raději dál, abychom se dnes vůbec do těch Lán dostaly. V dálce ještě slyšíme hřmění. Kontroluji oblohu, ale vypadá to, že z nejhoršího jsme pryč. Prozatím. Odměnou nám je příroda kolem Klíčavy, která má i svoji přírodní rezervaci. U Pilského rybníku pak máme krásné výhledy na údolíčko a místo obav nás zas pohlcují krásy Křivoklátska. Konečně docházíme Lán, dáváme si zasloužené pivo v místní hospůdce a tak nějak spokojeně zakončujeme dnešní etapu (24.3km). U stanu si ještě připravujeme trailovou véču, právě včas. Jakmile zavírám vchod, rozkapává se a v dálce slyšíme hřmění.

Další den se mi nevstává nejlépe, druhý den s malým spánkem, o který mě v noci ochudil zvídavý srnec nebo laň, když zkoumal náš stan zblízka a obcházel nás stále dokola. Cíl je jasný, dát si snídani a hlavně kafe(!), podívat se k zámku a do jeho parku a do přilehlé obory. Na zbylá muzea nebude čas. K zámku docházíme něco málo po 9, když zjistíme, že se areál otevírá až v 10, dáváme si ještě procházku po okolí a čekáme. Všude patrolují vojáci a bedlivě nás sledují. Divný pocit. Do areálu pak vstupujeme jako první návštěvníci a pravděpodobně také jako jediní, jelikož během pár minut začíná zase pršet.

Ještě, že má člověk membránové ponožky. Moje záchrana, jinak by už moje nohy byly dávno rampouchově ledové. Obdivujeme vzrostlé stromy, krásný dřevěný skleník i jezírko s ostrůvkem. Po příjemném zpestření se rozhodneme si přecijen dát druhou snídani v místní cukrárně a podpořit tak lokální podnik. No výstavní jídelníček to sice není, ale s radostí do sebe láduji několik zákusků, které jsou naprosto božské. K tomu dvojité espresso a jde se na věc.

Další zastávkou je Lánská obora, kde je k vidění většina spárkaté zvěře, která je chovaná v hlavní oboře. Mezi nimi i Boris a Berta, páreček divokých prasat. Boris byl chudák týraný “chovatelem” v malém prostoru bez řádné hygieny. Tady mu je už dobře. Měly jsme štěstí, zrovna probíhalo krmení kukuřicí a tak i ostýchaví daňci a čerstvé maminky s mladými se nám přišly ukázat v plné kráse. Přes 300 zvířat na pastvině. Byl to krása pohledět. Kromě zvěře se můžete ještě pokochat koi kapry v jezírku.

Ztratily jsme pojem o čase a strávily tu bezmála 2 hodiny. Musíme se vydat na cestu, čeká nás ještě hodně kilometrů, a chceme za 4 hodiny chytit vlak z Křivoklátu. Cesta hezky odsýpá, jdete stále kolem obory, u Ploskovské Myslivny spatříme ještě okem posledního daňka.

Brzy scházíme k vodní nádrži Klíčava, která je zdrojem pitné vody pro Kladensko a okolí. Zde platí také přísný zákaz vstupu a jediné, kam Vám bude povoleno se podívat je koruna hráze. Od Klíčavy už jen obec Písky, kde se napojujeme na nádhernou naučnou stezku Brdatka – krásná příroda ve skalnatém svahu, tvořena dubovými a březovými lesy. Když budete mít štěstí, potkat tu můžete mnoho rozličných druhů ptáků a plazů – jako například mloka skvrnitého či ledňáčka. Za mě rozhodně překrásné místo, které stojí za to navštívit. U Křivoklátu una nádraží usedáme k vychlazenému pivu a já si tak pomyslím, že ta naše příroda je přecijen kouzelná a malebná. Těším se na další toulky!

Čím dál častěji se nám množí dotazy, kde chcete poradit s kompletním vybavením na treky a tak jsme se rozhodli sestavit ukázkový gear list (seznam) ve kterém si ukážeme vybavení, které by mělo vystačit na většinu horských treků v mírných podmínkách pro období jaro – podzim. Zároveň jsme se chtěli soustředit na vyrovnaný poměr ceny a výkonu. Tento gear list tedy nebude sestaven na co nejnižší hmotnost, ale nabídne vyvážené, kvalitní vybavení které by vám při správné péči mělo vydržet dlouhé roky, ale zároveň by to nemělo úplně zruinovat váš finanční rozpočet.

Jako první věc musíme zmínit, že tento gear list je doporučený seznam vybavení dle našich zkušeností a nikdy nemůže platit univerzálně pro každého jedince. Každý jsme unikát, každý má trochu jiné požadavky a návyky a tudíž tento seznam berte spíš jako takového průvodce pro výběr vhodného vybavení. Koneckonců, nejlepší cestou je postupně nabírat zkušenosti a vybavení si podle toho ladit.

Spací systém :

Dle našich mnohaletých zkušeností řadíme na první místo v poměru cena/výkon jednoznačně spací pytel Criterion Traveller 500, případně dámskou variantu Criterion Lady 500. S tímto spacákem byste si měli bez problému vystačit při použití od jara do podzimu a neměl by být problém zvládat i brzké jarní mrazy okolo -5°C. Nebudu se tu dopodrobna rozepisovat o všech parametrech tohoto spacáku, více si o něm můžete přečíst v detailu produktu.

Spací pytel Criterion Traveller 500 – hmotnost 1005 gramů / cena 7 680 Kč

U nafukovacích karimatek se dlouhé roky držíme osvědčených karimatek Klymit. Pokud chodíte spíše přes léto, tak skvěle poslouží karimatka Klymit Static V2. Pro použití v chladnějším období doporučujeme zvolit izolovanou verzi Klymit Insulated V Lite.

Nafukovací karimatka Klymit Static V2 – hmotnost 470 gramů / cena 2 080 Kč

Mezi jedny z nejoblíbenějších přístřešků (tarpů) za rozumnou cenu se u nás dlouhou dobu řadí tarp SMD Gatewood Cape. Zároveň je to jeden z nejlehčích přístřešků v naší nabídce. Na této položce by se dalo finančně ušetřit v podobě klasického “áčkového” tarpu jaký nabízí například Sea To Summit nebo zvolit levnější variantu oblíbeného tarpu pro dvě osoby – Appy Trail Mark III. Tento tarp doporučujeme všem, kteří nemají se spaním pod tarpem příliš zkušeností a hledají přístřešek se slušnou hmotností a cenou. K tarpu Gatewood Cape je potřeba 6 kolíků. U Appy Trailu jsou kolíky již v balení.

Přístřešek SMD Gatewood Cape – hmotnost 290 gramů / 4 180 Kč

Pod všechny nafukovací karimatky a zároveň jako náhradu podlážky u tarpů doporučujeme používat paropropustnou, netkanou textilii tyvek.

Podložka pod karimatku tyvek malý – hmotnost 110 gramů / cena 150 Kč

Batoh :

Výběr batohu je sama o sobě hodně důležitá kapitola. Přeci jen ho na treku nosíte v podstatě celý den, takže komfort je tu na prvním místě. Opět se jedná o hodně individuální věc a každému sedí něco trochu jiného. Pokud bychom ale měli vypíchnout nějaký batoh, který je opět skvělý v poměru cena/výkon, tak by to byl batoh Gregory Focal 48. Má pevnou zádovou konstrukci, velmi solidní nosnost a celkovou odolnost a myslíme si, že z většiny batohů tohoto typu jsou Gregory ty nejpovedenější. Například oproti podobnému batohu Osprey Exos má Gregory Focal daleko lépe řešené celé těžiště batohu, kdy zkrátka daleko lépe sedí na zádech.

Pokud hledáte Porsche mezi batohy, tak jsou pak jasnou jedničkou batohy Gossamer Gear. Za tyhle batohy dáme ruku do ohně. Jasně, sice jsou dražší, ale této investice nebudete litovat.

Batoh Gregory Focal 48 – hmotnost 1,18 kg / cena 4 680 Kč

Oblečení :

Udržet se v suchu a tepelné pohodě je jedna z nejzákladnějších věcí pro fungování na treku.

Do deště je za nás jasná jednička nepromokavá bunda Rab Downpour Plus 2.0. Osvědčený Pertex Shield nás ještě v horách nezradil, tahle bunda není z těch nejlehčích v naší nabídce, ale jedná se o jeden z nejodolnějších kousků, který si hravě poradí s dlouhodobým zatížením pod batohem. Kdo se zajímá o udržitelnost, tak určitě potěší i to, že bunda je vyrobena z recyklovaných materiálů.

Nepromokavá bunda Rab Downpour Plus 2.0 – hmotnost 360 gramů / cena 4 780 Kč

Ke kompletnímu nepromokavému setu je pak třeba ještě doplnit nepromokavé kalhoty Rab Downpour Eco. Tady není co řešit, stejný materiál jako bunda. Navíc zipy až ke kolenům, takže se dají přetáhnout přes boty. Ideální poměr váha, cena, výkon.

Nepromokavé kalhoty Rab Downpour – hmotnost 214 gramů / cena 2 280 Kč

Hodně zajímavou variantou převážně pro letní měsíce pak může být i nepromokavá sukně. Ta je obzvlášť mezi dálkovými trekaři velmi oblíbená. Je lehká, neomezuje v pohybu, snadno se nasazuje a pro letní přeháňky je to skvělá záležitost.

Nepromokavá sukně Nalehko Etalon Skirt – hmotnost 72 gramů / cena 1 480 Kč

Jako základní vrstvu doporučujeme směs merino vlny a syntetiky. Díky čemuž triko vydrží více na oděr a zároveň daleko rychleji schne než 100% vlna. Další výhodou je, že triko po delším používání nesmrdí.

Nalehko Tri-ko s krátkým rukávem – hmotnost 118 gramů / cena 1 080 Kč

Nalehko Tri-ko s dlouhým rukávem – hmotnost 154 gramů / cena 1 180 Kč

Do spacího pytle doporučujeme používat vždy čisté oblečení – ideálně merino triko a merino spodky. Spodky se navíc dají používat i pro chůzi za chladnějšího počasí a stačí přes ně převléct lehké kraťasy aby se spodky neznečistili. Díky tomuto lehkému oblečení do spacího pytle zabráníte vniku tělesného potu do peří spacáku.

Spodky Rab Syncrino- hmotnost 130 gramů / cena 1 280 Kč

Jako druhá vrstva je velmi dobrá volba nějaký lehký, strukturovaný fleece. Oproti plným fleecům nejsou tak těžké a daleko lépe odvádí pot a rychle schnou. Dle našich zkušenosti odvede skvělou práci mikina Rab Nexus Jacket

Fleecová mikina Rab Nexus Jacket – hmotnost 284 gramů / cena 1 980 Kč

V letních podmínkách se pro chladnější večery a rána pro pohyb okolo stanu dá vystačit jen s mikinou, ale my ve většině případů bereme i lehkou péřovku. Z hlediska hmotnosti a tepelného komfortu je totiž peří nenahraditelné. Krom toho se dá lehká péřovka využít i pro spaní při hraničních teplotách. V horách je počasí nevyzpytatelné a i v létě vás může zaskočit prudké ochlazení kdy péřovku skutečně oceníte. V poměru cena/výkon je skvělý kousek péřovka Rab Microlight Alpine.

Péřovka Rab Microlight Alpine – hmotnost 440 gramů / cena 5 180 Kč

Neopomeneme ani komfort pro vaše nohy. O ten se hravě postarají ponožky Bridgedale. Každý z našeho týmu vlastníme několik párů se kterými máme nachozeno a naběháno několik tisíc kilometrů bez jediné díry. To se nám u žádné jiné značky ponožek ještě nestalo. Bridgedale je pro nás jasná jednička!

Ponožky Bridgedale Hike Lightweight – hmotnost 46 gramů – 388 Kč

Do hor se rozhodně hodí i teplé a lehké fleecové rukavice, tady dobře poslouží Rab Power Stretch Pro.

Rukavice Rab Power Stretch Contact Glove – hmotnost 40 gramů / cena 680 Kč

A nezapomeneme ani na kulich s fleecem. Jasná volba je Rab Logo.

Kulich Rab Logo – hmotnost 49 gramů / cena 330 Kč

Filtrační systém na vodu

Hodně opomíjená věc, přitom udělá tolik práce. Rázem vám odpadnou starosti o vodu, nebudete muset nosit zbytečně velké zásoby vody, protože s filtrem na vodu se dá přefiltrovat téměř cokoliv. Stačí trochu více koukat do mapy a dobře si vše rozvrhnout. Naprostou většinu našich dlouhých treků jsme absolvovali s mechanickým filtrem od firmy Sawyer. Ti patří dlouhodobě k jedničce na trhu.

Filtr na vodu Sawyer Micro – hmotnost 52 gramů / cena 1 450 Kč

U filtru je v sadě měkká, sbalitelná láhev, ale doporučujeme si vzít ještě jednu náhradní. Nám se velmi osvědčily láhve od japonské značky Evernew.

Skládací láhev Evernew 1,5 l – hmotnost 36 gramů – cena 368 Kč

Ostatní vybavení :

Pro stavbu vašeho přístřešku můžete využít trekové hole a tím pádem můžete nechat stanovou tyčku doma. Když pak hole budete využívat při chůzi, tak vám pomohou nejen v kopcích, ale zároveň tak odpadne mrtvá váha v batohu. Na všech našich dlouhých trecích se nám skvěle osvědčily nejlehčí, duralové hole na trhu Fizan Compact 3.

Trekové hole Fizan Compact 3 – hmotnost 316 gramů (pár) / cena 1 838 Kč

Čelovka Petzl e+LITE – hmotnost 26 gramů / cena 680 Kč

Six Moon Designs Pack Liner 50 litrů – 80 gramů / cena 698 Kč