Oblečení na treky

Abyste se dokázali cítit příjemně, v teple a fit s omezeným množství oblečení, které si nesete, potřebujete nejdříve trochu pochopit jak lidské tělo funguje. Tělo má určité požadavky a když  nedostane to co požaduje, přichází bolest a poškození. A tělo chce teplotu vzduchu v kontaktu s pokožkou cca. 24°C ( je to teplotní rozmezí od 22°C u rukou a nohou až po 26°C u hlavy a trupu). Jakmile začnete tělu odvádět více tepla, než ho samo vygeneruje, začne se dramaticky bránit. Aby si udrželo kritickou teplotu hlavy a trupu, rychle omezí cirkulaci krve do kůže tím, že stáhne kapiláry. Pokud ochlazování pokračuje, téměř zastaví krevní oběh v rukách a nohách a naplno je vystaví chladu.

Snížením teploty pokožky o 10°C a omezením cirkulace krve do rukou a nohou až o 95%, tělo dokáže své tepelné ztráty zredukovat o 75% !

Tělesný termostat primárně udržuje požadovanou teplotu v oblasti hrudníku. Když tedy ochladíte hrudník ve snaze odvětrat přebytečné teplo, spustíte produkci velkého množství tepla a potu a s tím spojenou velkou tepelnou ztrátu. Chcete-li se trochu ochladit a zbytečně nezatěžovat tělo, nechte si zip na hrudi zapnutý a větrejte spíš rozepnutím odspodu, kolem krku, vyhrnutím rukávů bundy atd.

Hlava je jediným místem na těle kde nedochází ke kontrakci kapilár , protože tělo ví, že jeho schopnost přežít závisí na neustále pohotově fungujícím mozku.Jakmile se tedy sníží teplota vaší pokožky a začne vám být zima na ruce a nohy, měli byste zbystřit, tělo se vám snaží říct že nestíhá vyrábět dostatek tepla aby pokrylo tepelné ztráty. Žádné rukavice na světě vám nezajistí teplo na ruce, když si vaše tělo myslí, že je ohrožena teplota trupu a těla. Takže když vám je zima na nohy, oblečte si bundu a čepici – perfektně to funguje třeba když spíte v chladu s holou hlavou.

Potřeby těla.

Stejně důležité jako zmíněná teplota bezprostředního okolí těla cca.24°C je pro tělo udržení  vlhké pokožky. Vlhké, ne mokré! Pro tělo je překvapivě nejkomfortnější poměrně vysoká relativní vlhkost kolem 70%. To co považujeme za suchou pokožku, suchá pokožka rozhodně není. Suchá pokožka praská, je ztvrdlá a loupe se. Naproti tomu vlhká pokožka neznamená mokrá! Co tělo potřebuje je několik milimetrů silná ochranná vrstva z teplého a vlhkého vzduchu, něco jako druhá kůže. Dejte tělu klidný vzduch o teplotě 21°C a relativní vlhkosti 50% a tělo si tuto ochrannou vrstvu udrží s vynaložením pouhého půl litru vody na den. Vystavte ale pokožku drsným podmínkám (slunci, suchu, větru) a tělo udělá neskutečné věci aby ochrannou vrstvu získalo zpět. Potní žlázy se otevřou naplno a tělo se jimi zběsile snaží pumpovat vodu na povrch kůže tak aby odpařením opět vytvořila onu ochrannou vrstvu. A tělo je ve své snaze schopné takto odpařit 6 až 8krát víc vody než je normální. Vy si toho vůbec nevšimnete, pokožka zůstává relativně suchá, protože veškerá voda se v těchto podmínkách hned odpařuje. A po několika hodinách jste výrazně dehydrovaní.

Když je teplota vzduchu ve styku s kůží pod 24°C, voda v podobě nezaznamenatelného pocení se po té, co splnila svůj úkol – zvlhčila pokožku a vzduch kolem ní, úplně hladce a nenápadně odpaří do okolí. Když je však teplota okolí výrazně vyšší, tělo ve strachu z přehřátí reaguje otevřením potních žláz a pumpováním přehřáté vody na povrch, aby se mohla odpařit a tím tělo ochladit. Teprve tohle je ono „nepříjemné“ pocení jak ho známe z namáhavých aktivit. Takže ve skutečnosti jsou dva druhy potu: jeden který nevidíte a ani o něm nevíte, ten udržuje pokožku zvlhčenou a živou a druhý, způsobený přehřátím, vytvářející „potoky potu“ po těle.

Tepelné ztráty lidského těla

Ztráty tepla u lidského těla probíhají těmito čtyřmi způsoby:

• záření (sálání, radiace) – množství tělem vyzářené energie je přímo úměrné čtvrté mocnině rozdílu teploty těla a okolí. Nahý člověk tak ztrácí až 60% tepla. Schopností rozumně se oblékat jsme ale tyto ztráty minimalizovali.
• vedení (kondukce) – je u lidského těla nepříliš efektivní způsob přenosu tepla a spolu s dýcháním a vylučováním močí představuje cca 3% tělesných ztrát.
• proudění (konvekce) – má z fyzikálního hlediska mnohem významnější ochlazovací efekt. Efekt větru, nebo proudící studené vody na lidské tělo asi známe všichni…Na vzduchu se konvekcí ztrácí kolem 15% tepla.
• vypařování vody (evaporace) – voda má vysokou hodnotu skupenského tepla vypařování 2,4MJ/kg. To znamená že odpařování vody z povrchu těla odebírá obrovské množství tepla. K vypařování dochází během dýchání a pocení. Až 20% tělesného tepla je odvedeno evaporací.

zdroj: www.wikiskripta.eu

A co z toho plyne prakticky?

• Je důležité si uvědomit že dobře volené oblečení dokáže snížit ztráty tělesného tepla až na jednu šestinu.
• Mokré oblečení naopak umožňuje až 20x vyšší ztráty tepla (vše bráno v poměru k nahému tělu v ideálních podmínkách).
• Chladící efekt větru je úměrný druhé mocnině rychlosti!
• Je to s podivem ale většina případů podchlazení při outdoorových aktivitách vzniká v relativně mírných podmínkách (nad bodem mrazu) a to právě silným ochlazovacím účinkem větru. Z tabulky níže je patrné, že není potřeba žádná vichřice, stačí normální vítr. Když je venkovní teplota např. -10°C a fouká vítr 30 km/h má to na tělo stejný tepelný efekt jako by bylo -20°C. A to už je sakra rozdíl.
• Mmokrá kůže v proudícím vzduchu umožňuje až 200x vyšší tepelné ztráty.

Nyní už je jasné, proč je zpocené oblečení hlavní nepřítel ve snaze zůstat při nízkých teplotách v tepelné pohodě.