– plachta – jako nepromokavá plachta se výborně hodí různé voděodolné/paropropustné stavební fólie (TYVEK). Ale samozřejmě se dá tzv. footprint i koupit. Záleží na Vás. Hmotnosti jsou kolem 100g v závislosti na velikosti. Mě se Tyvek výborně osvědčil, funguje skvěle a skoro nic nestojí.
– karimatka – tady je výběr obrovský a záleží jen na míře komfortu, která také určuje hmotnost. Můžete používat karimatku plné délky, ale vůbec nic neztratíte, když koupite karimatku krátkou a pod nohy si dáte prázdný batoh, nebo nepromokavé oblečení, které ssebou stejně nesete. Plnou délku doporučuji pouze pro výpravy na sníh. Samonafukovací karimatka přináší velký komfort, ale je taky těžká a hrozí riziko propíchnutí. Není to časté, ale stává se to. U krátkých verzí se hmotnost pohybuje od 350g. Pěnové karimatky jsou rozhodně mnohem odolnější a více než dvojnásobně lehčí. Pro vyšší životnost a komfort je dobré volit tzv. closed-cell materiály (např. Evazote). Pro dostatečný komfort stačí vhodně zvolit místo pro nocleh. Taková karimatka navíc skvěle slouží jako polstrování a náhrada nosné konstrukce u ultralehkých batohů. Jenom se poskládá a vloží do připravené kapsy na zádech takového batohu. U krátkých verzí se bavíme o hmotnostech 100 – 200g. Velkou výhodou je že jí nevadí vlhkost, takže odpadá sušení a starost o navlhnutí. Když pěnovou karimatku nosíte připnutou zvenku na batoh, můžete ji při delší zastávce použít na sednutí, nebo šlofíka a nemusíte se o ni bát ani v kamenitém terénu. Poslední variantou jsou nafukovací karimatky. Přináší největší komfort, skvělou váhu a sbalitelnost. Technologie nafukovacích karimatek se za poslední roky už hodně posunula. Nevýhodou je, že jsou náchylnější na propíchnutí, ale když pod ně budete dávat tyvek, šanci na propíchnutí hodně snížíte. U nás jednoznačně vede americký výrobce Klymit, kteří dělají kvalitní, lehké karimatky za cenu srovnatelnou se samonafukovacími, ale hlavně o polovinu lehčí a menší! Navíc už se začali dělat i modely s izolační vrstvou, použitelné i v zimě. Jednou z nejpoužívanějších nafukovacích karimatek na dlouhých trecích je Therm A Rest Neo Air XLite, která nechybí ani v naší nabídce.
Pro běžný trekking vpodstatě nemusíte řešit izolační vlastnosti karimatky, spíše komfort a hmotnost. Pokud ale vyrážíte na sníh nebo do hodně nízkých teplot, je potřeba tyto izolační schopnosti karimatky zohlednit. Každý solidní výrobce udává u svého výrobku hodnotu R – tzv.tepelný odpor. Takže čím vyšší je hodnota R, tím lépe karimatka izoluje.
– spacák – výběr spacáku je asi nejobtížnější částí při výběru vhodné výbavy. Je to položka na které se dá pohodlně ušetřit 1kg hmotnosti, ale taky utratit nejvíc peněz a ještě si koupit úplně nevyhovující kus výbavy. Určujícím faktorem pro výběr spacáku je druh plnění – syntetická izolace, nebo přírodní prachové peří. Záleží na tom, kam nejčastěji směřují vaše výpravy a jak jste zkušení, abyste výhody jednotlivých druhů izolací co nejlépe využili.
syntetické plnění: jedná se většinou o dutá polyesterová vlákna různých typů, záleží na výrobci. Technickou specifikaci si snadno najdete na internetu, budeme se zabývat spíše praktickými vlastnostmi. Toto plnění má obrovkou výhodu v tom, že si izolační schopnosti v poměrně vysoké míře zachovává i po navlhnutí. Také je ve srovnání s peřím výrazně levnější. Navíc si takový spacák můžete snadno vyprat bez poškození i doma. Bohužel opakovaným používáním, hlavně balením, rychle ztrácí loft (nadýchanost) a tím i izolační schopnosti. Navíc při srovnatelném tepelném komfortu, je spacák se syntetickým plněním těžší a po sbalení objemnější. Mezi nejlepší synt. plnění dnes patří např. Climashield XP, nebo PRIMALOFT ONE, ale rozdíly mezi nejlepšími produkty různých výrobců jsou minimální. Na závěr chci jenom zdůraznit, že tvrzení některých výrobců synt. plnění, že jejich špičkový materiál izoluje stějně jako kvalitní peří je ABSOLUTNÍ NESMYSL!
peří: bavíme se samozřejmě o prachovém husím peří. U tohoto plnění je velice důležitým údajem plnivost, udávaná v jednotkách cuin, např. 800 cuin (znamená to, že jedna unce=28g tohoto prachového peří zabírá v plastovém laboratorním válci objem 800 kubických palců). Více o plnivosti si můžete přečíst na Fill power. Je to jednoduché, čím vyšší hodnota cuin, tím je peří nadýchanější a tím lépe izoluje. Podle plnivosti se peří dělí do několika tříd, jako plnění pro spacáky se používá peří “velmi dobré kvality” 550-750 cuin, popřípadě “excelentní kvality” nad 750 cuin. Obrovskou výhodou peří jsou jeho nedostižné izolační vlastnosti a stlačitelnost a také to, že si tyto kvality zachovává při dlouhodobém používání. Hlavní nevýhodou je téměř úplná ztráta izolačních vlastností při zvlhnutí a vyšší nároky na skladování a údržbu takových spacáků. Kvalitní péřové spacáky jsou také o dost dražší než syntetické. Pokud ovšem plánujete delší horské treky a záleží vám na hmotnosti, je peří ideální volbou. Pro inspiraci při výběru spacáku se můžete podívat na stránky http://postholer.com/journal/sampleGearlists.php kde jsou seznamy vybavení lidí, kteří prošli 5-ti měsíční 4000km dlouhý Pacifc Crest Trail napříč amerikou. Zjistíte, že 9 z 10 lidí použilo péřový spacák a to už nebude náhoda.
Myslím si ale, že peří není úplně vhodný materiál pro začátečníky. Je dobré si nejprve vypracovat určité outdoorové návyky (příprava a balení noclehu), abyste zaručili, že ho úplně nepromočíte. Pokud si tedy nejste moc jistí, že víte, co děláte, ještě s peřím počkejte. Noc v promočeném péřovém spacáku může být i vaše poslední:-)
V tomto místě se rád podělím o osobní zkušenost. Na měsíční cestu po USA jsem koupil poměrně drahý spacák se syntetickým plněním. V té době byl Polarguard Delta nejlepší dostupné plnění. Nový fungoval skvěle, ale po zhruba 50 nocích a sbaleních měl poloviční loft a dnes je z něj jen drahá deka. Podobný osud potkal i spacák s dnes nejlepším plněním Climashield XP, který jsem koupil na dvouměsíční expedici do Patagonie. Ten vydržel déle, ale nyní po zhruba 100 nocích, klesl loft nejmíň o 40 %. Oba spacáky mají hmotnost 1,8kg a dalo se v nich bez potíží spát bez stanu v teplotách -10°C. Nyní už se člověk budí chladem při -5°C. Na svoji poslední, 6-ti dýdenní expedici do Peru jsem koupil péřový spacák s plněním 800 cuin o hmotnosti 0,9kg. Bez potíží se v něm vyspím při -5°C i teď po zhruba 50 sbaleních a objektivně ztratil kolem 10% loftu. Skoro každé ráno byl spacák vlhký od rosy, ale stačilo strhnout plachtu stanu a než se člověk ráno sbalil, byl spacák suchý. Pokud se balilo v dešti, vysušil jsem spacák na sluníčku během hodinové pauzy na oběd. Vždy jsem měl z peří strach, ale po této zkušenosti už jsem jednoznačným fandou peří. Odhaduji, že mi tento spacák vydrží asi třikrát déle než syntetický a přitom váží polovinu.
A teď k teplotnímu určení spacáku. Pro většinu treků a teploty do -10°C stačí spacák s komfortem -5°C, protože i v jednovrstvém stanu je o několik stupňů tepleji než venku. A pokud je i ve stanu -10 °C natáhnete na sebe lehkou péřovou bundu, která je stejně základem výbavy. Při chození nalehko je totiž velmi důležité vybírat výbavu, která poslouží více účelům. Lehký spacák s lehkou péřovkou vám umožní pohodlně spát v mnohem větším rozpětí teplot a navíc péřová bunda je k nezaplacení při ranním a večerním pobíhání kolem stanu a vaření.
– bivakovací pytle – se skvěle hodí pro místa, kde jednoduše ani nemůžete stan postavit (horolezecké výstupy), když nechcete být viděni (přeci jenom stan vidíte i na kilometry) a nebo máte rádi hvězdnou oblohu. Abyste byli v náročných podmínkách chráněni před živly a přitom se ráno neprobouzeli v kaluži, je dobré mít bivakovací pytel z vodotěsné, ale paropropustné tkaniny (Gore-Tex, eVent, Climatic atd). Ty seženete v hmotnostech od 350 do 1000g. Do mírnějších podmínek je zajímavá varianta pytel z hedvábí, nebo syntetických směsí s hedvábím. Takový pytel částečně chrání před větrem, nenasává vlhkost a přidává pár stupínků na tepelném komfortu uvnitř spacáku. hmotnosti jsou kolem 100g. Nevýhodou bivakovacích pytlů je, že si nemáte kam dát věci, nemáte si kde uvařit a třeba v jižní americe, co nemáte ve stanu, to vám přes noc ukradnou.