Úvodem bych rád předeslal, že donedávna jsem patřil k odpůrcům péřových spacáků protože vlhnou a pak nehřejí, rychle stárnou, jsou náročné na údržbu a pod. . Pod vlivem těchto bludů jsem vláčel těžké a velké krávy z x-dutinkového vlákna, až věk, lenost a Petrovi zkušenosti z PCT mne přesvědčily a zakoupil jsem Prime 400. Původně jsem chtěl menší Quantum 350, ale mých 188cm a 82kg se do něj nevměstnalo – šílím, když se nemůžu v noci natáhnout a Quantum navíc nemá vnitřní límec, což by mi chybělo.
Spacák jsem nedávno otestoval při třítýdením pobytu na Aljašce, kde počasí bylo opradu seversky nevlídné – dost pršelo a teploty přes den se pohybovaly kolem 10- 15°C. Díky počasí nebylo možné spacák vysušit, ráno jsem jej nemilosrdně nacpal do transportního obalu a večer po vyndání vypadal věru žalostně. Nedlouho po rozbalení se ale zas nadechl a vypadal skvěle! Navzdory tomuto nepředpisovému zacházení celou dobu krásně hřál – většinou jsem spal jen v trenkách a triku, jen když teplota klesla k a pod nulu, přioblékl jsem si spodky, mikinu, ponožky a zas bylo fajn. Samozřejmě, když bylo hezky a volno, hodil jsem jej na slunce aby proschnul, ale někdy trvalo i týden kvůli počasí a programu abych se k tomu dostal.
Suma sumárum- absolutní spokojenost! Lehký, teplý s minimálním objemem se stal mým favoritem na cesty za hranice všedních dní.
Peter
A ještě přikládám pár fotek z naší cesty, během které jsme spacáky řádně prověřili:
Denali alias McKinley
NP Denali- Toklat
Ovce aljašská
Ranní sušení spacáků
Sněžné překvapení
Pohled z King’s Throne
Bývalý důl na měď Kennecott
Old Chevy
Slim’s River
Kaskawulsh Glacier