Nedávno mě kluci z Nalehko požádali, zda bych nenapsal recenzi na nějaké vybavení, co jsem si
u nich pořídil. Mám toho dost, prodejna v Liberci se stala mojí oblíbenou hračkárnou, a tak jsem
chvíli váhal, o čem psát. Tarp Six moon designs, bunda Nalehko, boty, spacák, oblečení..? Ne! Musím
napsat o stanu BIG AGNES COPPER SPUR HV UL2. Protože po zakoupení a vyzkoušení tohohle
stanu, jsem teprve zaregistroval trend cestovat NALEHKO, ale hlavně ho začal brát vážně.
Jako milovník festovních “nezničitelných” věcí, které budu mít na celý život, jsem tyhle hračičky
bral s rezervou. Ale batoh s přibýváním dětí a potřebného vybavení pro ně těžknul a já přestával
běhat po horách jako lehkonohý ptáček, bratříčku:)
Mám několik starších stanů, které jsou buďto lehké, ale jsou pro jednoho a připomínají spíš rakev,
ve které si ani nesednu, nebo jsou prostorné, ale pokud cestuji sám, zbytečně těžké. A kupodivu,
léta na cestách po celém světě ukázaly, že nejsou nezničitelné.
Ze života
STAN BIG AGNES COPPER SPUR HV UL2 jsem si kupoval, když jsme s pár kamarády
vyráželi prozkoumat Gruzii a v rámci tripu vylézt na Kazbek. Cena mě přišla poměrně šílená, ale teď
po několika letech intenzivního používání vidím, že úplně v pohodě a dokonce zvažuju, že koupím
druhý, jen větší. Pro čtyři děti.
Stan jsme v Gruzii stavěli v lese, na pláži, u jezera, v poušti. Všude fungoval skvěle, jednoduchost
konstrukce, barevné rozlišení, jak na tyčkách tak na přezkách sloužícím k připevnění tropika
funguje bezvadně a intuitivně. Dneska mám stan postavený do tří minut. Pro někoho může být
možná nevýhoda, že se staví nejdříve vnitřní stan a až potom se nandává tropiko. V opravdu
velikém slejváku jsem stan nestavěl nikdy, ale v docela slušným dešti několikrát ano, a ta rychlost
postavení eliminuje namoknutí vnitřního stanu. Chce to samozřejmě trošku cviku. Navíc s
dokoupením footprintu BA můžete postavit tropiko a buďto ho použít jako tarp s podlážkou, nebo
do něj později vepnout vnitřní stan. Všude tady jsem byl se stanem maximálně spokojený.
Kazbek
Hlavní zkouška přišla ale až v base kempu pod Kazbekem, ve výšce přes 3600 m.n.m. cestou
nahoru jsme měli skvělé počasí a po jedné noci byli připraveni vyrazit na vrchol. Vstávat jsme
chtěli lehce před jednou hodinou v noci, vyrážet kolem půl druhé. Kolem půlnoci se zvedl vítr,
který nabíral na intenzitě a přišel silný déšť měnící se v přívaly mokrého těžkého sněhu. I vítr
zesiloval. Předpověď počasí nic podobného nehlásila, na několik dalších dní mělo být azuro a tak
jsme neměli ani domluveno jak jednat, a tak jsem nakonec vyběhl ze stanu, rychle oběhl ostatní
stany, přeřval vítr, abychom si řekli, že výstup odkládáme. Zpátky ve stanu jsem byl za 2 min. úplně
zmrzlý a promočený. Do rána jsem oko nezamhouřil a pozoroval jak se mě vevnitř zmenšuje
prostor, tyče stanu se začínají prohýbat dovnitř pod nánosy mokrého sněhu. Stan ale žádnou
vodu nepropustil, i brutálním poryvům větru skvěle odolal. Což se nepodařilo všem stanům v base
campu. Se svítáním se počasí uklidnilo a když jsem venku viděl spoušť po noční bouřce, byl jsem
rád za svůj stan. Minimálně polovina stanů všech věhlasných horolezeckých značek ležela na
zemi s přelámanou konstrukcí. Dokonce i polská horská služba, která se dobrovolně v sezoně
stará na místě o bezpečí všech na kopci, měla pobořené svoje expediční stany. My jsme byli jedni
z mála, kteří ometli ze svého stanu sníh, znovu dotáhli šnůry a mohli jim pomáhat sušit stany a
vybavení…
Sníh
Od tohoto zážitků jsem v Big Agnes Copper Spur naspal spoustu nocí ve všech ročních obdobích bez problému. Jediné, kdy se mě úplně neosvědčil bylo, když stál na tvrdé zmrzlé zemi a v noci začalo sněžit s velkým větrem, tak sníh podlétával tropiko a dostával se až dovnitř. Několikrát jsem ale stan
postavil a zaházel sněhem a vše bylo v pořádku, vč. minimální kondenzace. Naopak často si
stavím jen vnitřek, jako moskytiéru, např. na mořském kajaku. I to funguje bezvadně.
Jediné poškození nebylo na stanu, ale na obalu, který jsem roztrhl, když jsem chtěl stan zmenšit
ještě víc. Plácnul jsem na to kousek tesa pásky a drží, stan bych asi radši zalepil záplatou, kterou
mám od kluků z Nalehka taky a je připravená v lékárničce. Zatím ale nebyla potřeba.
Detaily
Jinak co mě vždycky na stanu překvapuje: jak málo prostoru v batohu zabírá a jak velký vnitřní
prostor díky dobře navrženým prutům nabízí dvěma dospělákům. Na posledním vandru v
Rumunsku v něm spali tři z našich čtyř dětí: 8, 10 a 12 let a prostor byl i pro ně v pohodě. I když
celou noc lije, stačí někdy přes den stan rozložit na slunce, párkrát ho vyklepat a je suchý. Líbí se
mi i možnost udělat si předsíňku na vaření, hůlky nosím. Když jedeme s rodinou na kola, veze ho
jedno z našich dětí na řídítkách a ani o něm neví. Skvělé vnitřní kapsy, do kterých se vejde
spousta věcí například na sušení jsou už jen takovou perličkou. Mám radost, když člověk u práce
přemýšlí a tady si někdo dost dlouho lámal hlavu a výsledek je vidět v každém detailu.
Možná jsem nenapsal správnou recenzi, ale možná pomůže nějaké konzervě jako jsem já, aby viděl
nové LEHKÉ a zároveň funkční možnosti cestování!
Text a foto: Jiří Boháč