PCT – praktické informace pro plánování

Vízum – na ESTU – to znamená bez víza můžete v US být max. 90 dnů. Nelze to prodloužit!!! Takže je potřeba vízum – to vás opravňuje k pobytu max. 6 měsíců – to tak akorát s rezervou stačí. Když si zažádáte o permit na trail (vysvětleno níže) a poprosíte PCT Association aby vám napsali zvací dopis, který vysvětluje proč potřebujete 6 měsíců, tak všechno proběhne na ambasádě hladce a vízum dostanete.

Plánovani – mě dost pomohl perfektní průvodce a rozpis trasy – Yogi’s guide book and hand book. Tam je spousta skvělých rad ohledně vybavení, plánováni, jídla, permitu atd. Má to posbírané od více lidí, takže to není jen názor jednotlivce. Určitě najdete věci, se kterými potom na PCT nebudete souhlasit, ale stejně je to skvělý zdroj dat hlavně na plánování. Je to sice 40$, ale bude to nejlíp utracených 40$ za celý výlet. V roce 2015 jsem dovezl ze států několik průvodců, ale všechny jsou prodané. Nicméně na FB existuje PCT – CZ skupina a členové buď již šli, nebo to plánovali a odložili a určitě průvodce mají. Stálo by zato se tam zeptat jich, jestli ho nepustí…

Permit – celý Pacific Crest Trail spravuje PCT association a u nich si můžete doufám stále zdarma zažádat o permit. Podmínkou je, že musíte jít aspoň 500mil. Permit vás opravňuje ke vstupu do všech národních parků a rezervací kterými trail prochází. O trail se starají dobrovolně tisíce lidí, tak doporučuji přispět asociaci pár desítek dolarů na to aby pokračovali ve skvělé práci. Peníze jsou použité na vykupování území kolem trailu, na nářadí a koně pro dobrovolníky atd. Díky. Důležité: od roku 2016 zavedli denní kvóty na permity! Pokud plánujete jít od jihu (rozhodně doporučuji), vydávají 50 permitů denně. Je dobré si na stránkách PCT association nastudovat od kdy a jak můžete o permit žádat. Chce to zažádat během prvních pár hodin od otevření portálu, jinak vámi vybrané startovní datum můžete zapomenout…

Mapy – nejlepší mapy přímo pro PCT, se zakreslenou trasou, mílemi, vodními zdroji, vzdálenostmi do měst když křižujete nějakou cestu atd, jsou zdarma ke stažení na stránkách asociace – jedná se o Halfmile’s maps a jsou parádní. V nějakém copy centru si je můžete vytisknout na laserovce, chtějí max. dolar za list papíru. Já to tisknul jako dvě mapy na stránku, oboustranně (takže 4 mapy na 1 list papíru) a stále to bylo skvěle čitelné. Doporučuji laserový tisk, protože se ve vlhku nerozpíjí. GPSka není nutná, spíš bych řekl zbytečná. Pokud chcete mít “jistotu” stáhněte si do telefonu aplikaci Guthook (nebo Hikerbot) a telefon můžete v krizi zapnout a podívat se, kde jste a kudy PCT vede. Lepší a bezpečnější ale je sledovat v mapě kde jste a kam jdete a užijete si to mnohem líp. I vodu najdete snáz. Ke každé vodě vede jasná pěšina. Lidi s GPSkou odbočí, když jim krabička zavelí a nikdy nemůžou nic najit:-). Mapa, zdravý rozum, oči otevřené a je to skvělý výlet.

Finance – Peněz je potřeba minimum. Teda, zaleží na vašem standardu, co “nutně” potřebujete. My jsme si řekli, že nikdy nebudeme spát v hotelu, nebudeme za nocleh platit, nebudeme využívat trail angels – navštívíme je, pokecáme, ale nebudeme tam spát a nechávat se vozit. Chtěli jsme to udělat jako super léto v divočině, jen s tím co máme, protože to je všechno co potřebujeme. Takže v roce 2012 naše náklady na osobu byly $2500.00 včetně letenky a vlaku na start a cíl (v rámci Ameriky), posílání balíků, jídel v restauracích. Letenka do USA byla $1100 navíc. Dalo by se ještě minimálně 500USD ušetřit, ale člověk je mlsnej když přijde do města:-) Když vynecháte hotely, tak vystačíte s $500 na osobu a měsíc. Nutno ale říct, že američané obvykle potřebují víc než $5000 na osobu, protože v každé zastávce spí na hotelu a zkrátka neumí moc šetřit… 500USD na měsíc, to je levnější než když normálne bydlíte tady v čechách ve městě!!!Medvědi, vlci – problém může nastat jen tam kde lidi dojedou autem a nechávají přes noc jídlo na stolech v kempu atd. Medvědi se naučí na to chodit. Pokud kempujete v divočině a všechno jídlo a voňavý věci (pasta na zuby, opalovák, obaly od sušenek atd.) skladujete s jídlem v bear canistru nebo kevlarovém pytli (Ursack), tak žádné větší zvíře nemá důvod se k vám přibližovat. Nevím o nikom, že by ho v divočině medvěd obtěžoval. Největsi problém jsou moskyti a pak hlodavci-myši které se snaží dostat na jídlo. Během pochodu zjistíte jak to se zabezpečením jídla nejlíp udělat. My nosili jidlo v Ursacku – kevlarovém pytli po celý trail a v Sieře Nevadě v plastovém Bear Vault   kanystru, protože to národní parky Sequoia, Kings Canyon a Yosemite vyžadují. Pro více informací doporučuji tento článek o Bear canistrech. Zvířat se není potřeba bát. Nejhorši bestie na planetě Zemi je člověk… všechna divoká zvířata to vědí a snaží se mu obloukem vyhnout.

Balíky s jídlem – Až půjdu znova, nebudu si posílat resuply packages předem, ale vždycky z většího města jenom na nejnedostupnější místo. Zbytek se dá snadno dostopovat do města a nakoupit a nebo využít hikerbox – na každé poště nebo hotelu nebo prostě resuply místě lidi odhazujou do bedny na co nemají chuť, co už nesnášejí protože se jim to přejedlo nebo prostě jen chtějí vyměnit anebo si toho poslali moc. Tenhle hikerbox je obvykle dost plný a po pár dnech se vysype do popelnice… Nejlepší strategie je přijít do resuply pointu, prohledat hikerbox vzít cokoliv se vám bude hodit a zbytek dokoupit. Balíky které si podle instrukcí v Yogi’s guidbook pošlete na poštu tam budou čekat klidně půl roku než si je vyzvednete. Třeba do Shelter Cove a White Pass je lepší si zavolat, jestli vám tam balík nechají… všechno se dočtete v Yogi průvodci. Takhle z kraje vám jen můžu říct, že příprava i trénink jsou fajn, ale není to o tom. Hlavní je vyrazit a nevzdat to. Hlava je nejdůležitější, dokud jste přesvědčení že to má význam a že to chcete dotáhnout, tak si vždycky cestu najdete. Rozhodně to chce začít pozvolna, zvyknout celý tělo postupně a pak můžete zvyšovat denní míle a nakonec budete smutní že už je konec.

Chce to jít fakt nalehko, jinak tělo trpí. Jde to i natežko, ale tak dva týdny, pak se to dost zhorší… nebojte se, poradíte si i s minimem věci. Všude je celkem dost vody, takže jsme se každý den koupali. Miluju v poledne zastavit u jezera nebo potoku, vykoupat se, válet se na sluníčku, číst si, dát si šlofíka… A samozřejmě spát blízko u vody aby se člověk mohl umýt než leze do spacáku. Spát ulepenej fakt nesnáším. Žadná chemie není potřeba a poprosil bych ani nepoužívat. Jsou to krasná, nezničená místa a tam žádné mýdlo, šampony a sračky na nádobí nepatří. Tělo i vlasy se přestanou po nějaké době přehnaně mastit, když je furt neodmašťujete, takže pohoda:-). Opalovák taky není potřeba, možná jen pár prvních dnů v poušti, pak se pěkně opálíte a už vystačíte i bez něj. A poprosil bych taky odnášet všechny odpadky, i cizí co najdete. Nic nepálit, nezahrabávat… Ať to takhle krasné vydrží i pro ostatní!!! Lehký krok na cestách i v životě vám přeje Petr Kosek